Proč se důchody liší výrazně méně než mzdy? Podívejme se na 7 důvodů

V přiložené tabulce máme pro názornost vypočten řádný starobní důchod u průměrných mezd za odpracované roky (osobních vyměřovacích základů) od 20 000 Kč po 140 000 Kč. Vždy při získání doby pojištění v rozsahu 46 let, bez zohlednění výchovného na děti. Z tabulky názorně vidíme, že u průměrné mzdy 20 000 Kč dosahuje důchod 18 517 Kč a u průměrné mzdy 140 000 Kč potom 40 750 Kč. Ve druhém případě je mzda vyšší 7krát, ale starobní důchod pouze 2,2krát. 

Zdroj: vlastní výpočet autora

Proč jsou rozdíly mezi částkami starobních důchodů výrazně nižší, než je tomu u dosahovaných příjmů před odchodem do důchodu?

• Starobní důchod není samozřejmostí
• Jednotná základní výměra důchodu
• Rozhodující jsou odvody na sociálním pojištění
• Redukce osobního vyměřovacího základu
• Omezené hodnocení osobního vyměřovacího základu
• Existence náhradních dob pojištění
• Použití institutu vyloučených dob pojištění

Starobní důchod není samozřejmostí

K přiznání starobního důchodu nestačí dosáhnout požadovaného zákonného věku, ale žadatel o starobní důchod musí získat i potřebnou minimální dobu pojištění, která u řádného důchodu činí 35 let. Lidem s problémovým průběhem pojištění tak není starobní důchod vůbec přiznán. Počet velmi nízkých starobních důchodů tak není v Česku velký. 

Jednotná základní výměra důchodu

Každý starobní důchod se skládá ze základní výměry a procentní výměry, přičemž základní výměru mají všichni příjemci starobního důchodu stejně vysokou, bez ohledu na vlastní průběh pojištění. V roce 2026 činí základní výměra důchodu 4 900 Kč.

Tip: Jaký budete mít důchod v roce 2026? Kdy se vyplatí počkat s odchodem do důchodu? 

Rozhodující jsou odvody na sociálním pojištění

Při výpočtu starobního důchodu se hodnotí pouze příjmy, ze kterých bylo během produktivního života zaplaceno sociální pojištění, započítávají se příjmy od roku 1986 a každý rok má při samotném výpočtu starobního důchodu stejnou váhu. To znamená, že několik příjmově lepších nebo několik příjmově horších let ovlivní měsíční částku starobního důchodu méně, než by se mohlo zdát. Např. z pasivních příjmů se sociální pojištění nikdy neplatí a tyto příjmy, i když se z nich třeba zaplatila poměrně vysoká daň z příjmu, nemají žádný vliv na samotný výpočet starobního důchodu. 

Redukce osobního vyměřovacího základu

Průměrná hrubá měsíční mzda za odpracované roky (tzv. osobní vyměřovací základ) se při výpočtu starobního důchodu redukuje, přičemž ve druhé redukční hranici se započítává pouze z 26 %. Druhá redukční hranice při výpočtu starobního důchodu v roce 2026 je od 21 546 Kč do 195 868 Kč. 

Vypočítejte si výši starobního důchodu v roce 2026

Omezené hodnocení osobního vyměřovacího základu

Velmi vysoké příjmy nemají na výpočet starobního důchodu vliv. Od roku 2008 je stanoven pro výpočet ročního sociálního pojištění maximální vyměřovací základ a z částky nad strop se již sociální pojištění neplatí. Při samotném výpočtu starobního důchodu v roce 2026 se osobní vyměřovací základ započítává do částky 195 868 Kč. Částka osobního vyměřovacího základu nad tuto částku již částku důchodu nikterak nezvyšuje. 

Tip: Jaká bude valorizace invalidních důchodů od ledna 2026? Některé vzrostou až o 4 370 Kč

Existence náhradních dob pojištění

Měsíční částku starobního důchodu významně ovlivňuje i získaná doba pojištění v celých ukončených letech. Do doby pojištění se přitom hodnotí nejenom odpracované roky nebo roky výkonu samostatné výdělečné činnosti, ale i tzv. náhradní doby pojištění. Někteří občané tak mají při výpočtu starobního důchodu vysokou dobu pojištění, i když odpracovali mnohem méně let. Mezi náhradní doby pojištění patří např. i evidence na úřadu práce. Období, kdy náleží podpora v nezaměstnanosti se počítá vždy, evidence na úřadu práce bez nároku na podporu v nezaměstnanosti se hodnotí již pouze v omezeném rozsahu. 

Použití institutu vyloučených dob pojištění

Některá období jsou při výpočtu starobního důchodu „chráněna“ a počítají se jako vyloučené dny pojištění, což znamená, že nemá dané období žádný vliv na výši osobního vyměřovacího základu. Mezi vyloučené doby pojištění patří mimo jiné i předdůchod, což je velká výhoda čerpání vlastních naspořených finančních prostředků z doplňkového penzijního spoření a žádný jiný finanční produkt ji nenabízí.

Tip: Jakých chyb ve výši příjmu se vyvarovat v předdůchodovém věku?