Ministerstvo financí vydalo dubnovou makroekonomickou predikci. Proč české HDP poroste pomaleji oproti předchozímu odhadu? A co růst ekonomiky na rok 2027?
MF: Česká ekonomika poroste o 2,1 %
Ministerstvo financí odhaduje pro rok 2026 růst HDP o 2,1 %. Důvodem snížení odhadu růstu jsou dopady ozbrojeného konfliktu na Blízkém východě, tudíž ministerstvo snížilo odhad růstu o 0,4 procentního bodu oproti lednové predikci. Odhad růstu pro rok 2027 zůstává na 2,4 %. Průměrná míra inflace i míra nezaměstnanosti setrvají pod hranicí 3 %.
Růst ekonomiky potáhne domácí poptávka
Podle základního scénáře makroekonomické predikce MF by měla česká ekonomika v roce 2026 zpomalit na 2,1 %. Dynamika bude nadále tažena výlučně domácí poptávkou, kterou však bude brzdit zvýšená nejistota a nárůst cen energií kvůli konfliktu na Blízkém východě. Kromě pokračujícího růstu spotřeby domácností dojde k oživení investiční aktivity firem. To vše navýší objem dovozu, přičemž stranu vývozu budou limitovat zvýšené obchodní bariéry a nadále nízký objem exportních zakázek. Příspěvek zahraničního obchodu k růstu HDP by tak měl zůstat záporný.
Zvýšila se vám v roce 2026 čistá mzda?
Rok 2027 přinese zvýšení růstu HDP na 2,4 %
V roce 2027 by mohl HDP vzrůst o 2,4 % díky zrychlení hospodářského růstu hlavních obchodních partnerů a pokračujícímu růstu domácí ekonomické aktivity.
Válečný konflikt na Blízkém východě brzdí růst světové ekonomiky
Světovou ekonomiku v prostředí stabilizované inflace a oživování investiční aktivity zasáhla březnová eskalace válečného konfliktu na Blízkém východě. Aktuálně zvýšené ceny energetických komodit a dalších surovin oslabují důvěru spotřebitelů i podniků. Pokud by došlo ke zintenzivnění bojů, mohlo by dojít k opětovnému narušení dodavatelských řetězců na delší dobu.
Základní scénář predikce předpokládá brzkou deeskalaci – pozorovaný nárůst cen komodit by byl v takovém případě dočasný a bez výrazných makroekonomických dopadů.
Na počátku letošního roku dosahoval meziroční růst cen nejnižších hodnot za posledních téměř deset let. Růst cen služeb zůstal zvýšený, primárně vlivem nákladů vlastnického bydlení a nájemného. Cenový vývoj zboží byl naopak utlumen zlevněním energií, umocněný převodem financování poplatků za podporované zdroje energie na státní rozpočet, bez kterého by inflace byla vyšší o cca 0,4 procentního bodu. Březnová vojenská eskalace na Blízkém východě a blokace Hormuzského průlivu skokově zvýšily ceny energií. Za předpokladu včasné stabilizace na komoditních trzích a absence dlouhodobých omezení produkčních kapacit ropy a zemního plynu by průměrná míra inflace mohla v letošním roce setrvat na 2,5 % a příští rok vzrůst na 2,8 %.
