Na věkovou diskriminaci lidí ve středním věku upozornil výzkum zástupce ombudsmanky a odborníků z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Výzkumný tým vedený Štěpánem Mikulou využil takzvaný korespondenční experiment, při kterém vědci rozeslali 4 280 fiktivních životopisů mužů ve věku 40 až 55 let na skutečné pracovní nabídky zveřejněné v databázi Úřadu práce. Všechny životopisy přitom odpovídaly požadavkům uvedeným v inzerátech.
Pozitivní odezva přišla však jen v menšině případů: U lidí ve věku 40–44 let se jednalo o 28,9 % případů. Pokud životopis odpovídal muži ve věku 51–55 let, pravděpodobnost pozitivní reakce zaměstnavatele klesla o téměř 3 procentní body, a tím se snížily i jeho vyhlídky na získání práce.
Výsledky ukázaly, že věk uchazeče může ovlivňovat reakci zaměstnavatele i ve středním věku. „Už ve středním věku snižuje každý rok věku šanci pozitivní reakce zaměstnavatele v průměru o 0,3 procentního bodu,“ uvedl Štěpán Mikula.
Vědci věk uchazečů v životopisech přímo neuváděli. Zaměstnavatelé ho ale mohli odhadnout například podle roku ukončení vzdělání. Díky tomu mohli výzkumníci porovnávat, jak se mění reakce na uchazeče s jiným věkem, zatímco jejich ostatní charakteristiky zůstávaly srovnatelné.
Výzkum tak podle zástupce ombudsmanky ukazuje problém, který se netýká jen lidí těsně před důchodem. „Pokud jsou lidé při hledání práce znevýhodňováni z důvodů, které nesouvisejí s jejich schopnostmi nebo kvalifikací, dochází nejen k porušení zásady rovného zacházení, ale také ke ztrátě cenného lidského potenciálu,“ uvedl Vít Alexander Schorm.
Méně šancí měli i uchazeči s běžnými českými jmény
Experiment přinesl také další zajímavé zjištění. Životopisy uchazečů s běžnými českými jmény dostávaly výrazně méně pozitivních reakcí u pracovních pozic označených jako vhodné pro občany třetích zemí než u ostatních nabídek.
Zjištění tak podle autorů výzkumu ukazují, že při hledání zaměstnání mohou hrát roli i charakteristiky uchazeče, které nijak nesouvisejí s jeho schopnostmi nebo kvalifikací.
Ombudsman řešil i konkrétní případy
Věkovou diskriminací se v minulosti zabýval také ombudsman v konkrétních případech. V jednom z nich se muž ucházel o práci v automobilovém průmyslu. Náboráři mu podle jeho výpovědi odmítli nabídnout práci kvůli vyššímu věku s tím, že jde o fyzicky náročné zaměstnání.
V jiném případě zaměstnavatel hledal pracovníka na pozici recepční-obsluhy wellness a v inzerátu uvedl, že kvůli údajné nespolehlivosti mladých žen preferuje ženy ve věku 25 až 40 let. Podle ombudsmana tím znevýhodnil jak uchazeče kvůli věku, tak muže kvůli pohlaví.