Lhůta pro podávání námitek proti zanesení tohoto sýra s charakteristickou vůní na seznam potravin s chráněným geografickým označením vyprší dnes o půlnoci. Svoje výhrady proti němu ale vzneslo Rakousko a Německo. Evropská komise přípustnost námitek přezkoumá a budou-li přijatelné, bude o nich Česko vyjednávat.
Podobný případ se odehrál při zařazení karlovarských oplatek mezi potraviny s chráněným zeměpisným označením. Tehdy se proti postavili Němci vysídlení z někdejšího Československa.
Česko má z unijních nováčků nejvíce chráněných zemědělských a potravinářských výrobků, je jich celkem deset. Patří mezi ně například hořické trubičky, karlovarský suchar, štramberské uši nebo žatecký chmel. Vyřizují se žádosti o udělení ochranného označení pro pardubický perník a nošovické zelí, u nichž lhůta pro podávání námitek skončila na podzim. V současnosti na registraci aspiruje kromě jiných také jihočeská niva nebo heřmánek český. Nejvíce chráněných zemědělských a potravinářských produktů mají Itálie a Francie, Španělsko a Portugalsko.
Systém označování výrobků z určitých zeměpisných oblastí, které se pak nesmějí vyrábět nikde jinde, vznikl v roce 1992. První tři registrace Česko získalo při vstupu do unie, neboť zápis Budějovického piva, Budějovického měšťanského varu a Českobudějovického piva si Češi jako jediní z nováčků vyjednali už v přístupové smlouvě k EU.
