Sporné ustanovení se týká poškozených nemovitostí ve stálých dobývacích prostorech a stavebních uzávěrách. Pokud se těžaři s majitelem nemovitosti nedohodnou na výši odškodného, podle paragrafu má rozhodnout znalecký posudek. Vypočtenou výši pak nelze krátit takzvaným koeficientem prodejnosti, pokud je jeho hodnota nižší než jedna. Prodejnost je přitom v oblastech se stavební uzávěrou nebo tam, kde jsou dopady těžby dlouhodobé, velice špatná. Ustanovení se netýká míst, kde se důlní činnosti v podobě těžby nebo průzkumu projevily jen jednorázově.
Podle senátorů porušuje zákon mimo jiné princip rovnosti, když zvýhodňuje majitele nemovitostí v uzávěrách před ostatními vlastníky. Senátorům se nelíbí ani používání koeficientu prodejnosti, který definuje jen ministerská vyhláška, a nikoliv zákon. Není prý ani jasné, jak a podle jakých norem vyhotovit znalecký posudek.
Když se dříve nedohodli majitelé s těžaři, rozhodoval o náhradě škody soud v občanskoprávním řízení, a nebyl přitom nijak omezen ve volbě důkazních prostředků.
Ustanovení prosadil v roce 2005 prostřednictvím pozměňovacího návrhu tehdejší komunistický poslanec Jaroslav Gongol. Senát novelu horního zákona Poslanecké sněmovně vrátil, ale poslanci horní komoru přehlasovali, aniž by připomínky senátorů zohlednili.
