Nařízení může podle některých odborníků především omezit diskriminaci skupin, které by mohly dostat za práci méně, než zaměstnavatel původně nabízel.
Zaměstnavatelé přes úřady práce nabízeli koncem roku kolem 91.000 volných míst. Za posledního čtvrt roku se počet pozic hlavně kvůli světové krizi snížil asi o třetinu.
V nabídkách zaměstnání musí firmy a instituce podle zákona uvádět mimo jiné druh práce, předpoklady a požadavky pro její zastávání, informaci o tom, zda jde o zaměstnání na dobu neurčitou nebo určitou i základní informace o pracovních a mzdových podmínkách.
Zatím to ale řada zaměstnavatelů ignorovala a úřady práce to často tolerovaly. "Většinou tam prostě konkrétní částky neuváděli. Kvůli tomu ale spousta lidí zvažovala, jestli to místo vzít, nebo ne," popsal ředitel vyškovského úřadu práce Jan Marek. Doplnil, že jeho lidé požadují mzdové rozpětí už několik posledních měsíců a zaměstnavatelé s tím většinou nemají problém. "Je i v jejich zájmu, aby se na to místo lidé hlásili," dodal Marek.
Podle něj může být uvedení minimální a maximální mzdy zvlášť užitečné například pro cizince, kteří mají nyní díky zeleným kartám jednodušší přístup na český pracovní trh. "Vědí lépe, do čeho jdou," poznamenal Marek.
