„Úspěšným uskutečněním projektu kampusu se Masarykově univerzitě podařilo splnit nejen bezmála sto let starý cíl zakladatelů univerzity, kteří usilovali o vybudování zázemí odpovídajícího významu druhé české univerzity, ale současně jsme vytvořili infrastrukturu, jež snese nepřísnější mezinárodní měřítka z hlediska vzdělávání a výzkumu a zároveň umožní rozvoj celého města i regionu,“ řekl rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala. Nově postavený univerzitní kampus se již stal základem nové městské čtvrti a v budoucnu by se díky připravovaným projektům financovaným ze strukturálních fondů Evropské unie měl stát i centrem excelentní vědy.
Kampus Masarykovy univerzity tvoří celkem 24 výukových a výzkumných pavilonů. Součástí je informační centrum s knihovnou a studovnami, výukové centrum s aulou a posluchárnami a sportovní hala.
Do nově postaveného areálu se postupně přestěhovala většina neklinických pracovišť lékařské fakulty. V historické budově na Komenského náměstí zůstaly pouze stomatologické obory a některé obory nelékařské. Z přírodovědecké fakulty zatím využívají nový areál nejvíce studenti a pedagogové z oborů biologie, chemie a biochemie, kteří mají k dispozici i společné výukové laboratoře. Od loňského podzimu sídlí v kampusu i fakulta sportovních studií. Sportovní hala se čtyřmi tělocvičnami slouží také pro výuku tělesné výchovy studentů ostatních fakult a pro výkonnostní i zájmový sport.
Všechny objekty jsou z hlediska systému regulace a řízení energií navrženy jako inteligentní budovy. Provoz areálu, včetně energetického hospodářství je řízen z jednoho centra. Všechny prostory a přístupové cesty jsou bezbariérové. Zrakově postiženým studentům poskytuje podporu kombinace tří navigačních prvků, a to vodicí linie, zvukové a hmatové navigace.
Univerzitní kampus je krytou lávkou propojen s Fakultní nemocnicí Bohunice, se kterou Masarykova univerzita úzce spolupracuje v oblasti výzkumu a kde se také odehrává klinická výuka mediků. Ke stravování mohou studenti i zaměstnanci univerzity využít akademickou restauraci, kterou Masarykova univerzita otevřela v obchodním centru Campus Square sousedícím s kampusem. Příjemný zážitek nabízí také kavárna, originálně situovaná do kryté lávky nad ulicí Kamenice, která spojí již vybudovanou jižní část areálu s pavilony CEITEC, CESEB a CETOCOEN, připravovanými v prostoru severně od ulice Kamenice.
Náklady na stavbu celého kampusu (včetně rekonstrukce objektu MEDIPO III, který univerzita získala v devadesátých letech) činí 5,159 miliardy korun, z toho dotace poskytnutá ze státního rozpočtu prostřednictvím ministerstva školství je 2,694 miliardy korun. Dalších 1,775 miliardy korun poskytl stát formou návratné finanční výpomoci, kterou bude Masarykova univerzita vracet v pravidelných splátkách v letech 2011 až 2030. Část prostředků na poskytnutí státní dotace a návratnou finanční výpomoc získal stát z účelové půjčky Evropské investiční banky ve výši 95 milionů eur na období 25 let. Téměř 297 milionů korun poskytlo město Brno na inženýrské sítě a technickou infrastrukturu.
„Masarykova univerzita spolufinancovala výstavbu kampusu z vlastních zdrojů, a to v rozsahu 393 milionů korun. Spolu s návratnou finanční výpomocí představuje podíl Masarykovy univerzity na financování kampusu 34,4 % celkových nákladů, což je v českém vysokém školství zcela ojedinělé,“ uvedl kvestor Masarykovy univerzity Ladislav Janíček.
Generálním projektantem univerzitního kampusu je společnost A PLUS, a.s. Funkci manažera projektu a technického dozoru investora UKB zastávala až do roku 2008 společnost Bovis Lend Lease, a.s., následně převzala roli technického dozoru investora společnost Arch.Design, s. r. o.
