Hlavními argumenty, na kterých AMSP ČR, jako vedoucí tuzemská organizace hájící zájmy malých a středních firem, postavila vyjednávání se členy vlády a parlamentu, byl fakt, že v době, kdy jednotky zločineckých skupin cíleně připravují státní rozpočet o desítky miliard korun, není řešením útočit kobercovým náletem na statisíce podnikatelů, kteří jsou základem regionální infrastruktury a sociálního smíru, nechtějí od státu nic a jsou připraveni se o sebe a své rodiny, starat sami, navíc v situaci, kdy z toho pro státní rozpočet můžeme získat maximálně stamiliony korun.
Pro skupinu nejmenších podnikatelů se posunem stropů příjmů nic nemění
Předseda AMSP ČR Karel Havlíček shrnuje události posledních dnů: „Musím ocenit to, že se nejednalo ideologicky, ale věcně a že si ministr financí Babiš i náměstkyně Hornochová uchovali zdravý úsudek, který jasně říká, že ve vodách OSVČ velké ryby nevyloví. Nepadaly naštěstí povrchní argumenty o sociální nespravedlnosti, neprohluboval se příkop mezi zaměstnanci a živnostníky. Nejsem nadšen z posunu stropů příjmů, ale korektně musím říci, že pro skupinu těch nejmenších podnikatelů se nic nemění, a to bylo naším cílem.“
Povinná daň pro OSVČ
Nejvíce se vůči řemeslníkům, mikrozemědělcům nebo třeba tlumočníkům vyhranila Asociace samostatných odborů (ASO), která v momentě, kdy byl dojednán kompromis, přišla s návrhem zavedení povinné daně ve výši 1000,- Kč měsíčně pro každou OSVČ. Havlíček k tomu dodává: „Na rozdíl od bývalého šéfa ČMKOS a předsedy parlamentního výboru pro sociální politiku Jaroslava Zavadila, který v diskusi projevil vysoký stupeň inteligence a racionality, považuji názory Bohumíra Dufka z ASO za gottwaldovsko-paroubkovský výkřik do tmy, hodný pohlavárů Korejské lidově demokratické republiky. Vůbec nepochopil sociální úlohu živnostníků ve 21.století. Platba tisíc korun měsíčně je jakýsi marketingový pokus o zviditelnění, ale zástupcům odborů vůbec nepřísluší rovnat do řady OSVČ.“
