S elektrárnou se pojil i vznik první občanské iniciativy bojující proti jaderné energetice. Tamní obyvatele uzavření reaktoru nenadchlo, neboť v ekonomicky slabé oblasti zajišťovala elektrárna přímo i nepřímo 800 pracovních míst, uvedla rozhlasová stanice Inforadio. Také bádensko-württemberská zemská vláda a její premiér Günther Öttinger považují koncepci útlumu jaderné energetiky berlínské rudozelené vlády za chybu a nesouhlasí ani s odstavením Obrigheimu.
Zemská ministryně životního prostředí Tanja Gönnerová chce výměnou za Obrigheim jednat o prodloužení provozní doby pro zbývající jaderná zařízení v Bádensku-Württembersku.
Jde o elektrárnu v Neckarwestheimu se dvěma bloky o výkonu 840 a 1365 MW, která má být odpojena v roce 2009, a o elektrárnu ve Philippsburgu se dvěma bloky o výkonu 926 a 1458 MW, jejíž uzavření je plánováno na rok 2011. Spolková země pokrývá 55 procent svých potřeb elektřiny z jaderných elektráren.
Obrigheim je po jaderném reaktoru ve Stade uzavřeném v roce 2003 druhou jadernou elektrárnou odpojenou v rámci dohody mezi vládou a provozovateli z roku 2000.
Ústup od jaderné energetiky patří k hlavním projektům vlády sociálních demokratů (SPD) a Zelených. Podle platné legislativy mají být německé jaderné elektrárny odstaveny do roku 2020. Náklady dosáhnou podle odhadů na 500 milionů eur.
Program zrušení jaderné energetiky je ale stálým předmětem diskusí a průmysl očekává korekce, dostane-li se k moci opozice. Na rozdíl od německého přístupu k jaderné energii se jinde v Evropě jaderné elektrárny opět dostávají na výsluní. Atomové reaktory totiž neprodukují žádné skleníkové plyny jako uhelné a plynové elektrárny.
