„Dá se říci, že zhruba polovina vozidel v České republice má problém se stočenými kilometry,“ řekl Petr Vaněček, provozní ředitel skupiny autobazarů AAA Auto. A naznačil, že bude hůř. V celé východní Evropě až dosud totiž panovalo přesvědčení, že dovézt si auto z Německa, kde je stáčení trestné, znamenalo naprosto bezpečnou investici do ojetého vozu. To už nyní neplatí.
Podle poslední zprávy největšího německého autoklubu ADAC, který vychází z policejních statistik, je u našich sousedů každý rok stočena jedna třetina prodaných aut. Tímto nelegálním způsobem se v průměru zvyšuje hodnota vozu o tři tisíce eur a v důsledku toho vzniká německému státu ročně škoda šest miliard eur (162 miliard korun). „Nejvíce na to doplácejí lidé, kteří kupují ojetý vůz od soukromého inzerenta,“ uvádí ADAC.
Přitom stočení podle jeho expertů trvá jen několik sekund, a i když je ze zákona zakázané od roku 2005, nabízí je mnoho „poskytovatelů služeb“. Nezastaví je ani to, že jim hrozí vysoké pokuty, nebo dokonce i trest odnětí svobody až na jeden rok.
STK legalizuje podvody?
„Podle našich odhadů je mezi importy stočených vozů až 90 procent,“ dodal Vaněček. Loni se do Česka dovezlo ze zahraničí 164 tisíc aut. A obrana proti tomu není. Podle Vaněčka je totiž třeba připomenout známý fakt, že české Stanice technické kontroly (STK) nezkoumají pravost stavu najetých kilometrů. Ty při evidenční „dovozové“ kontrole jen opíší číslo z tachometru. A tím se de facto stav najetých kilometrů legalizuje.
STK tak svojí „činností“ v podstatě jen supluje jakýsi legalizační nástroj celé nelegální činnosti. Po takovém oficiálním „posvěcení“ podvodu už je totiž na vůz pohlíženo podle zápisu upraveného tachometru. Tak, jak ho ve své databázi STK evidují.
„Na nás to, co se děje v zahraničí, ale i u nás, vytváří vysoké nároky. Prověřit skutečný stav tachometru je složité. Setkáváme se s případy, kdy zavoláme dealerství uvedenému na razítku v servisní knížce vozidla dovezeného z Německa. A zjistíme, že vozidlo nemají vůbec v databázi. Což znamená, že razítko někdo zfalšoval. Nebo takový dealer vůbec neexistuje. Anebo vozidlo, a to se stává nejčastěji, servisní knížku vůbec nemá,“ řekl Vaněček.
Auta z bývalého SSSR
O rizicích spojených s dováženými ojetinami hovořil na tiskové konferenci také Martin Pajer, ředitel společnosti Cebia: „Provedli jsme prověření země původu u více než 70 tisíc VIN náhodně vybraných dovážených ojetých vozidel aktuálně nabízených na inzertních portálech. A výsledek? Jedna třetina vozidel ve skutečnosti pochází z jiné země, než uvádí prodejce v inzerci. Nadpoloviční většina vozidel má deklarovaný původ v Německu, ale reálně pochází ze zemí jižní Evropy, nebo dokonce z jihovýchodní Evropy a států bývalého Sovětského svazu.“
Pro dovoz do České republiky jsou podle něho často účelově vybíraná vozidla bez historie, která se stáčejí. „Je tu riziko neznámého původu a předělání identifikátorů vozidla: 17 procent vozidel, u kterých Cebia prověří dokladový původ v zahraničí, je závadových. Pak hrozí zabavení vozidla policií v České republice nebo v zahraničí,“ řekl Pajer.
A zmínil další rizika: omlazení vozidla (20 procent ojetých vozidel nabízených na trhu je omlazeno), neodvedená DPH, falešné servisní knihy, respektive falešné záznamy většinou neexistujících servisů, software a manuál v cizím jazyce.
„Nevýhodný kurz eura, vysoké logistické náklady a velmi nízká vymahatelnost záruk a práva činí z koupě ojetiny v zahraničí nesmírně velké riziko,“ zdůraznil hlavní nevýhody takové koupě Pavel Foltýn z Auto ESA.
Jak se bránit?
Podle expertů je třeba vytvořit takové „prostředí“, ve kterém nebude stáčení tachometrů možné utajit. Nejúčinnějším prostředkem proti stáčení je podle nich „technická bariéra“. Tu by měli vytvořit výrobci aut. Ti podle ADAC proti manipulacím s tachometry nedělají dost, někteří dokonce vůbec nic. Jakékoli databáze považuje autoklub za neúčinné.
„Údaje v nich jsou nespolehlivé – s autem mohlo být manipulováno předtím, než ho jakákoli databáze zachytila. Pokud lidem hrozí zachycení kilometrů v databázi, budou svědomitě manipulovat například před každou kontrolou. Přístroje k tomu jsou totiž extrémně jednoduše dostupné a například aplikace v telefonu vás může před každou kontrolou upozornit, abyste si dali tachometr takzvaně do pořádku,“ uvedl ADAC.
