Hlavní ekonom Natixisu Patrick Artus poukazuje ve své nové analýze na tři možná fiskální pravidla, kterých by se mohly držet evropské země. Jde o pravidlo limitu na růst vládních výdajů, limitu na míru veřejného zadlužení a na výši rozpočtových deficitů. Jaké slabé stránky tato pravidla podle ekonoma mají a které vypadá nejslibněji? Podle Artuse by se vlády evropských zemí mohly řídit stropem pro růst jejich výdajů. Tento strop by byl dán potenciálním růstem dané ekonomiky. Nastaven by byl konkrétně tak, aby výdaje nerostly rychleji než potenciál. K tomu ale ekonom dodává, že jeho odhady jsou složité a nejisté, protože stojí na odhadech vývoje produktivity a zaměstnanosti. Druhou možností je limit na výši rozpočtových deficitů. U něj vidí ekonom slabé místo v tom, že pro jeho stanovení se musí odhadnout poměr sazeb k dlouhodobému růstu ekonomiky. Jde tedy o podobný problém jako v prvním případě. Tedy o nejistotu v odhadech tohoto poměru v budoucnu.