Současný vývoj peněžní nabídky ukazuje na silné deflační tlaky. Irelevantní?

Pokud by neutrální sazby v USA nyní byly kolem 3 %, americká monetární politika se do výraznější restrikce posunula až ke konci minulého roku. A i s pouhým šestiměsíčním zpožděním by se tato restrikce začala projevovat teprve nyní. Pokud by ale byly neutrální sazby výrazně níže (jak naznačují třeba některé studie Fedu), je situace jiná. O trochu problematickém posuzování restrikce přes sazby jsem tu detailněji psal nedávno. Proč to tedy nevyřešit pohledem na lehce pozorovatelný vývoj peněžní nabídky? Pokud dáme stranou volnost definice peněz a měnící se rychlost jejich oběhu v ekonomice, lze inflaci vnímat jako (ne)soulad mezi tím, (i) kolik peněz v ekonomice je a (ii) kolik v ní je zboží a služeb. Pokud má první proměnná tendenci utrhnout se od druhé směrem nahoru, rostou inflační tlaky. A naopak.