Z detailů zprávy o finanční stabilitě vyplývá, že se v základním scénáři centrální banka neobává výrazného tlaku vyšších úrokových sazeb na finanční zdraví domácností. Míra selhání u hypotečních úvěrů má sice podle analýzy centrální banky zvolna narůstat z dnešního necelého 1 % k 1,4 %. I to jsou však relativně nízké hodnoty blízké před-pandemickým úrovním z roku 2019. Navíc hlavním důvodem nárůstu úvěru v selhání má být lehký nárůst míry nezaměstnanosti, zatímco efekt vyšších úrokových sazeb na finanční zdraví domácností má být podle centrální banky minimální. V základním scénáři počítá centrální banka s postupným poklesem krátkých sazeb od Q3 2023 a se stabilizací delších úrokových sazeb lehce pod 4 % v nejbližších letech. Aby se vyšší úrokové sazby propsaly negativně do finančního zdraví domácností, musely by ovšem úrokové sazby vzrůst oproti základnímu scénáři daleko dramatičtěji (podle ČNB minimálně o dalších 5 procentních bodů).