O Spojených státech se někdy hovořilo jako o bance světa. V tom smyslu, že do nich proudí krátkodobější kapitál spojený zejména s pevnými instrumenty a z nich naopak míří kapitál do zbytku světa směrem k dlouhodobějším rizikovějším projektům s vyššími výnosy. Je otázka, nakolik tomu tak stále je. A pokud ano, šlo by spíše o takový globální fond rizikového kapitálu. Co tu určitě je i nadále, jsou s výše uvedeným úzce spojené globální (ne)rovnováhy. Jen velmi málo zemí na světě, pokud nějaká, je v obchodním vztahu ke zbytku světa na nule. Tedy dováží v přesně stejné hodnotě, v jaké vyváží. Některé státy dováží více, než vyváží a to pak zjednodušeně řečeno znamená, že zbytek světa jim musí na nákup jejich zboží a služeb půjčit. Země, která naopak do světa vyváží více, než si z něj berou, mu naopak půjčují. Někdy to bývá popisováno jako nerovnováhy, ale samo o sobě na tom nic nerovnovážného není.
