Rozbřesk: Řecko, euro a mýtus o hladkém přistání

V souvislosti se vzrušenou debatou o euru zaznívá ve veřejném prostoru celá řada mýtů. Jeden z nich se týká Řecka a hodnocení jeho hospodářského vývoje po dluhové krizi prizmatem posledních let jako “úspěch” nebo dokonce “hladké přistání”. Jedná se o zajímavý intelektuální obrat – původně byl totiž řecký příběh akcentován především odpůrci přijetí eura jako odstrašující příklad. Jaká jsou fakta? Řecká ekonomika vyrostla od začátku pandemie přibližně o 6 %, což ji řadí k lepší polovině v rámci Evropské unie, nikoli však premiantům. K těm ale Řecko patří v případě tempa redukce veřejného zadlužení. Za poslední tři roky klesl řecký veřejný dluh vůči HDP z 210 % na 167 %, zásluhou vysokého nominálního růstu HDP, ale také relativně rozumné rozpočtové politice. I proto získal řecký dluh opětovně investiční rating, byť je nadále s přehledem nejvyšší v celé EU. Hodnotit řecký příběh pohledem na vývoj posledních tří let je však zavádějící.