Za udržení makroekonomické stability v zemi, dosažení růstu o 7,4 procent a udržení na nule pochválil Mezinárodní měnový fond představitele albánské vlády. Těchto dobrých výsledků bylo dosaženo navzdory kosovské krizi začátkem loňského roku a velkému přílivu uprchlíků a díky zahraniční pomoci a opatrné hospodářské politice. Mezi další pozitiva se podle výkonných ředitelů fondu zařadil také lepší výběr daní a přísná monetární politika této země
v rizikovém regionu na jihu východní Evropy.MMF doporučil, aby se Albánie koncentrovala hned na několik oblastí. Jednou z nich je například důkladnější pohled na reformu finančního sektoru, který je důležitý pro povzbuzení soukromých investic a pro vytvoření lepšího tržního prostředí. V tomto ohledu přivítal fond dokončení prodeje Národní komerční banky a vyjádřil svou podporu vládě při privatizaci dalšího bankovního domu - Spořitelny.
Podle expertů MMF by bylo třeba se aktivněji soustředit na program další privatizace podniků a tím pobídnout zahraniční investory. V rámci toho by mělo dojít i ke zlepšení právních podmínek pro investory a k odstraňování byrokratické náročnosti vstupu cizího kapitálu do země. Také zde fond stojí na straně vlády při snaze vy
tvořit otevřený a liberální trh.Jak slova kritiky, tak slova chvály si zasloužila i sociální oblast. Světlým bodem je vypracování strategie na potlačení chudoby a snaha ji realizovat. Naopak výtka směřovala na lhostejnost úřadů v otázce veřejného zdraví, vzdělávání a péče o děti.
Zdroj: HN z 27. 06. 2000
