Vlna masivního vyvlastňování minotoritních akcionářů (tzv. squeeze-out), kterou umožnila novela Obchodního zákoníku, ztrácí na síle. Podle databází ČEKIA valnou hromadu s bodem jednání „rozhodnutí o přechodu všech ostatních akcií společnosti na hlavního akcionáře“ od počátku července 2005 svolalo celkem 216 firem, přičemž 88 % z nich se uskutečnilo v prvních třech měsících po schválení novely. „Celkový počet firem, které mohou na základě zveřejněné akcionářské struktury k squeeze-outu přistoupit, se pohybuje kolem 400,“ uvedla Petra Doležalová ze společnosti ČEKIA. „Pokud by všechny společnosti s vlastníkem nad 90 % přistoupily k vyvlastnění, celková suma by mohla dosáhnout 12 – 13 miliard korun,“ doplnila Petra Doležalová s tím, že tato varianta je málo pravděpodobná, jelikož několik společností se již vyjádřilo, že vytěsnění minoritních akcionářů (alespoň prozatím) neplánují.
Podle propočtů agentury ČEKIA náklady na vyplacení minoritních akcionářů u doposud oznámených squeeze-outů přesáhují 9 miliard korun. Z toho tři společnosti vyplatí více než 30 % této částky – u České pojišťovny se jedná o téměř 1,5 miliardy korun, u Severočeských dolů a Plzeňského Prazdroje zhruba o 1,1 miliardy korun.
ČLÁNKY DO MAILU