Mluvčí společnosti ČEZ Ivana Vejvodová sdělila, že zatímco v roce 1989 spotřeba domácností činila 9606 gigawatthodin, tak loni se již vyšplhala na 14.719 gigawatthodin elektrické energie. "Je to nárůst o 53 procent. V tak významném zvýšení spotřeby se projevilo především vybavování domácností moderními spotřebiči," uvedla Vejvodová.
Růst spotřeby domácností tak byl podstatně rychlejší než u celkové čisté spotřeby elektřiny v ČR, která od roku 1989 vzrostla o více než osm procent na loňských 57,7 terawatthodiny. "Nárůst spotřeby u domácností je znatelnější, protože pokles spotřeby po roce 1989 byl spojen s restrukturalizací průmyslu. Stabilní růst spotřeby elektrické energie opět začal po roce 1999," podotkla Vejvodová.
Podle Vejvodové se vybavenost domácností novými typy elektrických spotřebičů bude zvyšovat i v následujících letech, což bude mít za následek další růst spotřeby elektrické energie. Podle státní energetické koncepce by se průměrný meziroční růst celkové spotřeby elektřiny v ČR v letech 2000 až 2030 měl pohybovat kolem 1,3 procenta. "Vládní prognóza předpokládá, že v roce 2030 celková roční spotřeba elektřiny v ČR přesáhne 70 terawatthodin," uvedla Vejvodová.
Ceny elektřiny přitom stále rostou. Naposledy letos v lednu se zvýšily o téměř devět procent. Domácnosti podle analytiků musí počítat s tím, že ceny elektrické energie půjdou kvůli rostoucí poptávce nahoru i v následujících letech. Pro české domácnosti jsou přitom již nyní ceny elektřiny vzhledem k životní úrovni jedny z nejvyšších v Evropské unii. Platby za elektřinu nejvíc zatěžují Slováky, Portugalce a Lotyše. České domácnosti jsou podle výdajů na šestém místě.
Většina současných hnědouhelných elektráren ČEZ pochází z konce 60. a počátku 70. let minulého století. Před deseti lety byly odsířeny a modernizací firma prodloužila jejich životnost až o 15 let. Některým z nich však končí životnost zhruba za deset let. Firma tak musí buď postavit nové zdroje, nebo některé rekonstruovat. Do uhelných elektráren firma plánuje investovat v příští dekádě až 100 miliard korun.
Státní energetická koncepce, kterou předloni schválila vláda, proto předpokládá výstavbu nových jaderných bloků. Koncepce počítá se dvěma 600megawattovými bloky. Ministerstvo průmyslu a obchodu však loni uvedlo, že pracuje i s variantou dvou bloků s celkovým výkonem až 3000 megawattů.
Skladbu nových zdrojů ovlivní také případné prolomení hnědouhelných limitů na těžbu uhlí v severních Čechách. Rozšíření dostupnosti uhlí by patrně zvýšilo podíl uhelných elektráren, zřejmě na úkor jaderné energetiky. ČEZ však definitivní plány obnovy zdrojů ještě nemá.
