Na trhu už se přístroje na principu plazmy objevují. Brněnská tužka má ale podstatně širší využití, míní Klíma. Dokáže pracovat za různých teplot, a tím se mění její možnosti. "Při relativně nízkých teplotách tužka povrch nepoškodí, dokáže ale například změnit strukturu povrchu, aby lépe vstřebával vodu," vysvětlil Klíma. Přístroj se dá použít i na odstraňování koroze.
Naopak při vysokých teplotách dokáže plazma vytvářet ornamenty například na glazuře nebo na dřevě nebo leptat povrchy. Brněnští vědci uvažují o možném uplatnění také v chirurgii, tužka by mohla pomoci při odstraňování nádorů. Podle Klímy ale bude tato možnost ještě několik let nedostupná, přestože už vědci spolupracují s lékaři. "Tady je aplikace trošku složitá, přístroj musí splňovat přísné podmínky," vysvětlil.
Vědci začali na plazmové tužce pracovat v roce 1996. Vývoj za tu dobu přišel asi na deset milionů korun, asi jeden milion zaplatila univerzita za patenty v Česku, Evropské unii a Spojených státech.
Za první dva dny veletrhu se o přístroj vážně zajímalo několik firem. "Po veletrhu je chceme kontaktovat a pomoci s upravením parametrů podle jejich požadavků," uvedl Klíma. Cena přístroje zatím není určena, jde zatím jen o prototyp a o kusové výrobě se jedná. "Zatím ale nemáme zajištěnou komerční část, univerzita by mohla v počáteční fázi přístroj prodávat sama," dodal Klíma.
