Senát Nejvyššího soudu tak vůbec poprvé stvrdil rozhodnutí soudu o zvýšení nájemného bez toho, že by se na něm dohodli majitel s nájemníkem.
Soudci z Tábora a Českých Budějovic v případě sporu o zvýšení regulované činže v jednom z domů ve Veselí nad Lužnicí vydali průlomové rozhodnutí. Když se totiž majitel domu nedohodl se svým nájemníkem na zvýšení činže za dvoupokojový byt, soud v Táboře už loni rozhodl o zvýšení nájemného z 890 korun na 1867. V nově vypočítaném nájemném, které vycházelo z dohody majitele domu s dalšími nájemníky, zohlednil také přiměřený zisk, který by měl majitel domu získat po odečtení nákladů na opravy, správu a údržbu bytu. Tento zisk vyčíslil na 474 korun. Rozhodnutí potvrdili také soudci z Krajského soudu v Českých Budějovicích.
Nájemník se však obrátil se svým dovoláním na Nejvyšší soud s tím, že jihočeští soudci vzali v potaz pouze zisky majitele domu a opomenuli sociální postavení nájemníka.
Nejvyšší soud ale dovolání zamítl a zvýšení nájemného potvrdil. Odvolal se přitom na jarní rozhodnutí Ústavního soudu, který doporučil soudcům na obecných soudech, aby v podobných sporech výši nájmů stanovili. Zamítl také tvrzení nájemníka, že soud nebral v potaz jeho sociální postavení. "Z žádného právního předpisu nevyplývá, že by výše nájemného měla odpovídat sociální situaci nájemce," uvedl soud ve svém rozhodnutí.
