80 % na podpoře dostanou bývalí zaměstnanci, přes 19 tisíc ti bez předchozích příjmů

Jak se změnily sazby podpory v nezaměstnanosti od roku 2026?

Osoby do 52 let budou podporu v nezaměstnanosti pobírat maximálně 5 měsíců. První dva měsíce přitom bude sazba podpory v nezaměstnanosti činit 80 % z předchozího průměrného čistého příjmu, ještě v roce 2025 to bylo 65 %.

Ve třetím a čtvrtém měsíci se podpora už razantně sníží, a to na 50 % průměrného čistého příjmu, přičemž loni se jednalo o stejně vysokou sazbu. Poslední pátý měsíc podpůrčího období už bude vyplácená částka pouze 40 % z průměrného čistého předchozího příjmu, v roce 2025 to bylo ještě 45 %.

Osoby starší 52 let pak podporu budou pobírat déle. Do 57 let budou první tři měsíce pobírat 80 %, další tři měsíce (4.,5. a 6.) jim bude náležet 50 % a po zbytek podpůrčí doby, čili za sedmý a osmý měsíc dostanou už pouze zmíněných 40 %.

Ještě delší doba pobírání platí pro žadatele, kteří jsou starší 57 let. Ty mohou podporu v nezaměstnanosti pobírat až 11 měsíců s tím, že do šestého měsíce podpůrčí doby včetně je to v rámci sazeb stejné jako v předchozím případě. Nejnižší sazba, čili 40 %, jim bude náležet od sedmého do jedenáctého měsíce.

U OSVČ se pak nevychází z předešlého čistého příjmu, ale z vyměřovacího základu na důchodové pojištění přepočteného na měsíc.

Přečtěte si také:

Devět „nespravedlností“ u vdovského důchodu

I ti, co nepracovali, mohou mít nárok na podporu také

Aby vůbec mohl žadateli vzniknout na podporu v nezaměstnanosti nárok, musí žadatel splnit potřebnou dobu účasti na sociálním pojištění, které kromě toho důchodového a nemocenského zahrnuje také příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Délka účasti na pojistném musí v tomto případě činit alespoň 12 měsíců v posledních dvou letech.

Sociální pojištění je pak hrazeno vždy z titulu zaměstnání anebo hlavní samostatné výdělečné činnosti, popř. i z vedlejší, pokud je příjem nad roční limit. Do pojistného období se pak počítají i náhradní doby pojištění. Mezi ty můžeme zařadit dobu pobírání peněžité pomoci v mateřství nebo rodičovského příspěvku, pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa, péče o osobu blízkou apod. U těchto osob tedy nelze ani doložit příjem.

Žadatelé, u kterých není možné předchozí příjem doložit anebo ho zkrátka nedoloží, avšak podmínku pojištění splnili, budou mít na podporu nárok i tak. Platit pro ně však budou jednotné částky, které jsou navázány na průměrnou mzdu. Ta byla pro rok 2026 stanovena na 48 967 Kč.

Společně se sazbou za první měsíce stoupla i nejvyšší možná podpora

V roce 2025 šlo na podpoře v nezaměstnanosti pobírat nejvýše 26 163 Kč, což odpovídalo 0,58násobku průměrné mzdy. Podpora při rekvalifikaci pak byla o něco vyšší a to 0,65násobek průměrné mzdy, čili 29 320 Kč.

Od letošního roku se nejvyšší možná podpora v nezaměstnanosti rovná 80 % průměrné mzdy, čili 38 537 Kč. Stejně pak v roce 2026 dostanete na podpoře při rekvalifikaci.

Přečtěte si také:

Prevence, žádné dluhy a pak teprve peníze. Jaké benefity nabízejí pojišťovny v roce 2026?

I ti, kteří odcházejí z práce ze své vůle, mají také vyšší podporu

Ještě do konce roku 2025 platilo, že pokud daná osoba odešla ze zaměstnání sama, přihlásila se do evidence uchazečů o zaměstnání a požádala o podporu v nezaměstnanosti, získala automaticky nárok na sníženou sazbu ve výši 45 % průměrného čistého výdělku, protože odešla na vlastní popud.

To se ale s novelou zákona změnilo a od ledna 2026 mají i tyto osoby nárok na 80 % z čistého výdělku a následně na 50 % a až poté na 40 % závisle na tom, kolik jim je let, maximálně však na 38 537 Kč. Je tomu tak proto, aby se nebály odejít ze zaměstnání i za předpokladu, že nové ještě nenašly.

Příště se podíváme na praktické příklady, kdo bude mít jak vysokou podporu v nezaměstnanosti. Mezitím sledujte Finance.cz na Facebooku.

Přečtěte si také:

Blíží se termín daně z nemovitosti. Kdo musí podat daňové přiznání a kolik zaplatíte?