O otevření pracovního trhu Rumunům a Bulharům rozhodla minulý týden vláda. Občané obou zemí, které se příští rok stanou členy EU, se budou moci od ledna ucházet o práci v ČR bez překážek. Česko si však ponechá možnost přijmout v případě ohrožení pracovního trhu ochranná opatření. Podle předpokladů úřadů by ale bulharští a rumunští občané trh práce ohrozit neměli.
"Nové pracovníky do našich prodejen Albert a Hypernova přijímáme průběžně, a tak nepřipravujeme žádnou speciální kampaň pro pracovníky z Bulharska a Rumunska," řekl například Libor Kytýr ze společnosti Ahold, která v Česku provozuje 300 supermarketů Albert a hypermarketů Hypernova. V nich pracuje 14.500 lidí.
Také pro společnost Tesco Stores ČR nebude podle mluvčí Jany Matouškové lednové otevření českého pracovního trhu znamenat převratnou změnu. Tesco má v Česku šest obchodních domů, 47 hypermarketů a 33 supermarketů a zaměstnává zhruba 13.000 lidí.
"Nepředpokládáme, že by toto rozhodnutí (otevření českého pracovního trhu pro Rumuny a Bulhary) mělo vliv na naši společnost. Tesco nyní nemá výrazný problém s obsazováním volných pracovních míst a při výběrových řízeních nesledujeme národnost uchazeče," řekla Matoušková.
Obchodní řetězce se zdráhají zveřejnit, kolik nyní ve svých českých obchodech zaměstnávají zahraničních pracovníků. "Politikou Aholdu není zveřejňovat počty pracovníků jednotlivých národností," uvedl Kytýr.
O práci v prodejnách Albert a Hypernova se podle Kytýra mohou hlásit lidé různých národností. Musejí však splňovat požadavky na danou pozici a být schopni se domluvit v češtině. Podobně se vyjádřila Matoušková. "Při výběru zaměstnanců je rozhodující především zájem uchazeče o práci, motivace či pracovní zkušenosti. Jsme otevřeni všem, kteří mají zájem v obchodech Tesco pracovat bez ohledu na národnost," prohlásila.
Naopak soukromá sklárna firmy Novosad a syn v Harrachově na Semilsku chce využít otevření českého pracovního trhu občanům Rumunska a zaměstnat tamní skláře. Firma totiž jen obtížně hledá kvalitní dělníky, a tak chce nabídnout práci sklářům, jejichž podniky v Rumunsku zkrachovaly. Harrachovská sklárna jich chce zaměstnat tři až pět a nabízí i ubytování.
Majitel sklárny František Novosad ale vidí problém v komunikaci. "Podle našich informací většinou (Rumuni) neumí jiný jazyk než svou mateřštinu, ale vím v regionu o několika Rumunech, kteří tady žijí, a tak je zřejmě alespoň zpočátku využijeme, abychom se se zahraničními pracovníky domluvili," poznamenal.
