Obraz českého strojírenství kreslený černými barvami je zkreslený. Například obrat výrobců obráběcích a tvářecích strojů v posledních pěti letech ročně roste zhruba o 30 procent a jejich export o 25 procent.
Světovým trhům dominují informační technologie. Ale skutečným základem technického a ekonomického pokroku zůstává i na počátku 21. století strojírenství. To totiž poskytuje výchozí oporu všem nejvyspělejším technologiím. Bez strojírenství by prostě neexistovala ani takzvaná nová ekonomika. Srdcem celého strojírenského komplexu jsou kovoobráběcí a tvářecí stroje, tvrdí Zdeněk Holý, ředitel Svazu výrobců a dodavatelů strojírenské techniky (SST).Loňské celosvětové klopýtnutí
Svaz sdružuje 45 českých i slovenských firem. Patří sem například TOS Varnsdorf, TOS Hulín, TOS Čelákovice, ZPS Zlín, Škoda Plzeň, Kovosvit Sezimovo Ústí, CETOS Hostivař, TOS Kuřim či Janka Radotín. Obrat českých firem se letos podle odhadu svazu přiblíží 13 miliardám korun.
"S vý
jimkou malého zaváhání, které loni způsobila recese na evropských a severoamerických trzích, roste produkce i export českých výrobců obráběcích a tvářecích strojů o desítky procent v nepřetržité řadě již od roku 1994. S růstem výroby i exportu zhru-ba o deset procent počítáme také letos. Pozitivní roli sehraje zejména oživení poptávky v USA," dodává Jan Rýdl, prezident SST a generální ředitel TOS Varnsdorf.Od poloviny devadesátých let rostla výroba tuzemských obráběcích a tvářecích strojů meziročně o neuvěřitelných 12 až 44 %. U exportu se tento růst promítl do meziročních přírůstků o 23 až 28 procent. To je ale samozřejmě tempo, jaké nelze udržet donekonečna. I ve vyspělých zemích se roční přírůstky pohybují kolem pětiprocentní hranice. "Kde je pevná maj
etková struktura, tam zaznamenávají firmy prosperitu," vysvětluje Z. Holý.V důsledku loňského propadu evropských trhů a ještě výraznější recese v USA a Kanadě poklesla tuzemská výroba obráběcích a tvářecích strojů o pět procent. Samotné Spojené státy americké přitom zažily podle údajů z agentury Bloomberg propad o 19 procent, Velká Británie o 11 procent a celosvětově se uvádí propad o 6,5 procenta.
Japonci zlobí
V posledních dvaceti letech se míra zisku u amerických firem produkujících obráběcí stroje pohybovala v intervalu tří až sedmi procent, což snížilo zájem investorů o toto odvětví. Ani do budoucna není na tomto segmentu trhu vše zcela jasné. Například Japonci, ve snaze zvýšit svůj podíl na světovém trhu obráběcích a tvářecích strojů, letos snížili
ceny až o 30 procent a vlastně se tak dostali někam na úroveň cen z roku 1994. Odborníci se nyní pouze ptají, jak jim tato dumpingová politika může dlouho vydržet.Ztráty nicméně ani loni nezaznamenaly zdaleka všechny členské firmy SST. Některé naopak i v tak špatném roce dokázaly svou produkci, a hlavně odbyt, výrazně zvýšit. Jde například o TOS Varnsdorf a Janku Radotín.
Vše pro export
Úspěchy této části našeho strojírenství jsou o to markantnější, když si uvědomíme, že z 90 procent směřuje jejich zboží na export. Domácí poptávka není i přes současné oživení schopna absorbovat více než deset procent jejich produkce. Po roce 1989 ztratili čeští výrobci z důvodů nesolventnosti prakticky všechny východní trhy, takže jejich vývoz směřuje do nejvyspělejších z
emí.Loňská krize ale opět přinutila naše výrobce hledat odbytiště v zemích, které jsme před deseti roky opustili. Takovým příkladem je běloruská automobilka BELAZ, která loni zachránila nejednoho výrobce v ČR. Jen za loňský rok do ní české firmy dodaly obráběcí stroje za 423 milionů korun. Běloruský trh je ale příslibem i pro další roky. Sedm našich firem sem během následujících let dodá stroje za 120 milionů USD, tedy zhruba za 4,5 miliardy korun.
Hlavními partnery jsou přesto pro podniky sdružené v SST zákazníci v zemích Evropské unie a na severoamerickém kontinentu. Podíváme-li se blíže na největší objemy dodávek, stojí neohroženě na prvním místě Německo, jehož firmy odebraly loni zboží za 3,224 miliardy korun. Teprve s odstupem si stojí v objemu loňsk
ých zakázek Itálie s 812 miliony, USA s 537 miliony a Rakousko se 468 miliony korun.Ve výrobě obráběcích a tvářecích strojů Česká republika loni zaujala 14. příčku na světě a sedmou v Evropě. Rozhodující podíl na celkové výrobě i exportu mají vysoce sofistikované třískové obráběcí stroje, určené především pro nejnáročnější klientelu - automobilový průmysl, výrobce IT techniky a spotřební průmysl.
Zdroj: Ekonom 31/2000
