Schlanger uvedl, že zaměstnavatelé nabízejí smlouvy, podle nichž zaměstnanec bude ze čtvrtiny fungovat jako zdravotní sestra a ze tří čtvrtin jako pracovník sociálních služeb. Zodpovědnost za konkrétní práci je tak nejasná. Vzhledem k rozdílným tarifům podle něj klesne příjem zaměstnance v průměru o 3000 korun měsíčně. Tento postup volí například zaměstnavatelé v Ústeckém kraji, údajně na doporučení zřizovatele.
"V Čechách se našli chytráci, kteří chtějí, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Vymysleli, jak těmto lidem udělat pracovní smlouvu, ve které by bylo kousek sestry a většina nesestry. Těžko pak dohledat zodpovědnost za konkrétní činnost," připomněl Schlanger. Postup je podle něj v rozporu se zákoníkem práce.
Svaz podle Schlangra bude vyjednávat se zaměstnavateli a upozorní na situaci ministerstvo práce a sociálních věcí. Pokud to nepomůže, obrátí se na inspektoráty práce. Zaměstnavatel totiž nemůže nabízet smlouvu, v níž má zaměstnanec stanoveny dva druhy práce.
"Odbory demonstrovaly za miliardy pro zaměstnavatele, toto je vděk, konají v neprospěch zaměstnanců," poznamenal Schlanger.
Dodal, že nový zákon o sociálních službách považuje za největší změnu v systému poskytování těchto služeb od dob Rakouska-Uherska. Místo podpory institucí bude podpora jednotlivců, kteří si potřebné služby nakoupí. Lidé se zdravotním postižením, senioři a další potřební budou dostávat příspěvky přímo a sami si rozhodnou, zda chtějí být například v ústavu sociální péče, nebo si zaplatit pečovatele a další služby.
Posle Schlangra je otázka, zda bude dost peněz pro současné poskytovatele, rozhodně nebudou peníze pro nové poskytovatele služeb.
