Každý občan s trvalým pobytem v Česku musí být pojištěn u některé ze sedmi zdravotních pojišťoven působících na trhu. Zdravotní pojišťovny si nemohou konkurovat různými sazbami zdravotního pojištění, takže měsíční platby na zdravotním pojištění jsou u všech zdravotních pojišťoven stejné. Jak to je v roce 2026?
Co se dozvíte v článku
1) 4,5 %
Zaměstnanci odvádí na zdravotním pojištění 4,5 % ze své hrubé mzdy. Stejná sazba zdravotního pojištění platí i pro zaměstnání na pracovní dohody s hrubou měsíční odměnou nad limit pro neplacení zdravotního pojištění. V roce 2026 se neplatí z dohody o provedení práce zdravotní pojištění, když není hrubá měsíční odměna 11 999 Kč a méně a z dohody o pracovní činnosti, jestliže je hrubá měsíční odměna 4 499 Kč a méně. Zaměstnanci pracující pro dva zaměstnavatele současně platí zdravotní pojištění z obou zaměstnání.
2) do 8 dní
Samoplátci na zdravotním pojištění, tj. osoby samostatně výdělečně činné platící měsíční zálohy na zdravotním pojištění a osoby bez zdanitelných příjmů, musí platit měsíční zdravotní pojištění za příslušný měsíc vždy do osmého dne následujícího měsíce. Do osmi dní je rovněž nutné uhradit případný roční nedoplatek na zdravotním pojištění vypočtený v ročním přehledu.
3) 9 %
Zdravotní pojištění platí za zaměstnance i zaměstnavatelé, a to v sazbě 9 % z hrubé mzdy zaměstnance. Opět platí, že zaměstnavatelé platí zdravotní pojištění i z pracovních dohod s hrubou odměnou nad limit pro neplacení zdravotního pojištění.
4) 2 188 Kč
Za státní pojištěnce (např. nezaopatřené děti, důchodce, příjemce rodičovského příspěvku, lidi v evidenci na úřadu práce, předdůchodce, závislé osoby) platí zdravotní pojištění stát. V roce 2026 činí měsíční platba za státní pojištěnce 2 188 Kč.
5) 3 024 Kč
Kdo není v registru své zdravotní pojišťovny veden jako zaměstnanec, OSVČ nebo státní pojištěnec, ten je automaticky osobou bez zdanitelných příjmů, přičemž OBZP musí měsíčně platit na zdravotním pojištění 13,5 % z minimální mzdy, v roce 2026 tedy částku 3 024 Kč.
6) 3 306 Kč
OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost musí platit vždy alespoň minimální měsíční zálohy na zdravotním pojištění, která v roce 2026 činí 3 306 Kč. Měsíčně platí na zdravotním pojištění částku 3 306 Kč i OSVČ, které si plní v roce 2026 své daňové povinnosti dobrovolnou účastí v prvním daňovém paušálním režimu, souhrnná měsíční platba na paušální dani činí 9 984 Kč. V prvním pásmu jsou OSVČ s rozhodným příjmem do 1 000 000 Kč bez ohledu na další okolnosti, OSVČ s rozhodným příjmem od 1 000 000 Kč do 1 500 000 Kč, když alespoň pro 75 % příjmů lze uplatnit 80% nebo 60% výdajový paušál a OSVČ s rozhodným příjmem od 1 500 000 Kč do 2 000 000 Kč, když alespoň pro 75 % příjmů lze uplatnit 80% výdajový paušál.
Kalkulačka výdajových paušálů
7) 3 591 Kč
OSVČ plnící si dobrovolně své daňové povinnosti ve druhém paušálním pásmu měsíčně platí na souhrnné paušální dani 16 745 Kč, z toho činí zdravotní pojištění 3 591 Kč. Ve druhém pásmu jsou OSVČ s rozhodným příjmem od 1 000 000 Kč do 1 500 000 Kč bez ohledu na další okolnosti a OSVČ s rozhodným příjmem od 1 500 000 Kč do 2 000 000 Kč, jestliže alespoň pro 75 % příjmů lze uplatnit 80% nebo 60% výdajový paušál.
8) 5 292 Kč
OSVČ plnící si dobrovolně své daňové povinnosti ve třetím paušálním pásmu měsíčně platí na souhrnné paušální dani 27 139 Kč, z toho činí zdravotní pojištění 5 292 Kč. Ve třetím pásmu jsou OSVČ s rozhodným příjmem od 1 500 000 Kč do 2 000 000 Kč bez ohledu na další okolnosti.
9) 22 400 Kč
Při výpočtu zdravotního pojištění ze zaměstnání musí být až na výjimky dodržen minimální vyměřovací základ, který je na úrovni minimální mzdy, což je letos 22 400 Kč. V praxi mohou mít zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek hrubou mzdu např. 19 000 Kč a v takovém případě musí být při výpočtu zdravotního pojištění dodržen minimální vyměřovací základ a zaměstnanci tak mají vyšší efektivní sazbu zdravotního pojištění než 4,5 %, protože zaměstnavatelé platí na zdravotním pojištění vždy 9 % ze skutečné hrubé mzdy a dopočet do minima jde k tíži zaměstnance. Minimální vyměřovací základ nemusí však dodržet státní pojištěnci (např. penzisté, studenti, příjemci rodičovského příspěvku) nebo zaměstnanci platící minimum v jiném zaměstnání nebo v podnikání.
10) 67 500 Kč
Pro výpočet zdravotního pojištění není, na rozdíl od sociálního pojištění, stanoven maximální vyměřovací základ neboli strop. Zdravotní pojištění se tak platí z libovolně vysokého vyměřovacího základu ze zaměstnání nebo z podnikání. Např. za zaměstnance s hrubou měsíční mzdou 500 000 Kč obdrží zdravotní pojišťovna měsíčně 67 500 Kč, z toho je zaměstnanci sraženo 22 500 Kč (4,5 % z 500 000 Kč) a zaměstnavatel zaplatí 45 000 Kč (9 % z 500 000 Kč).
