Digitální platformy budou muset dokazovat, že pracovníci nejsou zaměstnanci

Stále více lidí si dnes vydělává přes digitální platformy, např. rozváží jídlo, vozí zákazníky nebo plní zakázky přes aplikace. Tento způsob práce je flexibilní, ale často nejasný z hlediska práv a povinností. Nový návrh zákona proto přináší pravidla, která mají lépe vymezit postavení pracovníků i odpovědnost platforem.
Aplikace Bolt
Autor: Krievietka/Shutterstock.com
31. 3. 2026

Sdílet

Ministerstvo práce již 26. března poslalo do připomínkového řízení dlouho očekávanou novelu souvisejících předpisů upravující platformovou práci, jejímž cílem je jasně vymezit postavení pracovníků na digitálních platformách. Novela má určit, kdo je zaměstnancem a kdo pracuje jako samostatně výdělečně činná osoba (OSVČ).

Co se dozvíte v článku
  1. Které služby se do digitálních pracovních platforem nezahrnují?
  2. Kdo je platformový pracovník a kdo zaměstnanec?
  3. Platformy musí vyvrátit, že nejde o závislou práci
  4. Platformový pracovník se může obrátit na soud, aby určil, zda je zaměstnancem
  5. Povinná registrace digitálních platforem
  6. Na fungování digitálních platforem dohlédnou zejména inspektoráty práce
  7. Kdy vejdou v účinnost pravidla pro platformovou práci?

Které služby se do digitálních pracovních platforem nezahrnují?

Zákon nově vymezuje, co se rozumí digitální pracovní platformou. Nejde o každou online službu, ale pouze o takovou, která organizuje práci vykonávanou lidmi za úplatu. Typicky jde o služby fungující prostřednictvím webu nebo mobilní aplikace, které propojují zákazníky s pracovníky a zároveň určují podmínky, za jakých je práce vykonávána.

Důležitým znakem platformy je také využívání automatizovaných systémů, tedy algoritmů, které mohou například přidělovat zakázky nebo hodnotit výkon pracovníků. Zákon zároveň výslovně stanoví, že platformou nejsou služby zaměřené především na sdílení majetku nebo prodej zboží mezi nepodnikajícími osobami.

Pro lepší představu o tom, co je a co není platformou, připravilo MPSV tabulku.

Kritérium

Peer-to-Peer (P2P) služba

Digitální pracovní platforma

Hlavní účel

Spojení jednotlivců mezi sebou za účelem sdílení či přeprodeje zboží nebo služeb

Organizace práce osob vykonávajících práci za úplatu

Role platformy

Pouze prostředník, zprostředkovává kontakt mezi uživateli a příjemci služby

Aktivně organizuje práci, řídí a spravuje pracovní činnosti

Vztah k osobě vykonávající práci

Nezaměstnává ani neřídí uživatele platformy

Uplatňuje nad nimi určitou kontrolu, může využívat algoritmické řízení, monitorování a rozhodování

Příklad

Airbnb, Vinted, eBay, BlaBlaCar

Uber, Bolt, Wolt, Glovo

Podléhá směrnici o digitálních pracovních platformách

Nepodléhá, platforma pouze poskytuje technickou infrastrukturu

Podléhá pravidlům pro transparentnost, lidský dohled, práva pracovníků

Kdo je platformový pracovník a kdo zaměstnanec?

Návrh zákona pracuje s dvěma důležitými pojmy, které je třeba odlišovat. Platformovým pracovníkem je každá fyzická osoba, která vykonává práci prostřednictvím platformy, a to bez ohledu na právní formu spolupráce. Může tedy jít jak o zaměstnance, tak o osoby samostatně výdělečně činné.

Zaměstnanec platformy je užší kategorií. Jde o platformového pracovníka, který má s platformou nebo zprostředkovatelem uzavřený pracovněprávní vztah

OSVČ klesnou zálohy zpětně od ledna 2026. Jak rozdíl v zálohách získat zpět? Přečtěte si také:

OSVČ klesnou zálohy zpětně od ledna 2026. Jak rozdíl v zálohách získat zpět?

Platformy musí vyvrátit, že nejde o závislou práci

Jednou z nejvýznamnějších změn, které návrh zákona přináší, je zavedení právní domněnky pracovněprávního vztahu. Ta reaguje na časté situace, kdy jsou pracovníci formálně vedeni jako podnikatelé, ačkoliv jejich práce vykazuje znaky zaměstnání.

Podle této úpravy se bude vycházet z toho, že mezi platformou a pracovníkem existuje pracovněprávní vztah, pokud jsou přítomny skutečnosti nasvědčující tomu, že práce probíhá ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti a zároveň jménem platformy. Důležité je, že nebude nutné tyto znaky plně prokázat, postačí, že budou existovat indicie, které tomu nasvědčují.

Tím se zásadně mění situace platformových pracovníků. Zatímco dosud často nesli důkazní břemeno oni sami, nově bude na platformě nebo zprostředkovateli, aby prokázali opak. Stačí však vyvrátit jeden ze znaků závislé práce, aby domněnka neplatila.

Pracujete (nebo jste pracovali) přes digitální platformu?

Platformový pracovník se může obrátit na soud, aby určil, zda je zaměstnancem

Platformový pracovník se nově může obrátit na soud a požádat o určení, zda je ve skutečnosti zaměstnancem. Díky tomu bude pro pracovníky snazší domoci se soudní ochrany a vyjasnit si své postavení, pokud mají pochybnosti o tom, zda pracují jako zaměstnanci, nebo jako OSVČ. 

Povinná registrace digitálních platforem

Součástí novely je také zavedení povinné evidence digitálních pracovních platforem. Každá platforma bude muset být zaregistrována u Státního úřadu inspekce práce a poskytovat základní informace o své činnosti, typech nabízených služeb a počtu spolupracujících pracovníků. 

Cílem této evidence je zajistit lepší přehled o trhu platformové práce a usnadnit kontrolu dodržování zákonných povinností

Švarcsystém v IT znovu pod dohledem úředníků. Soud potvrdil pokutu za „externí“ programátory Přečtěte si také:

Švarcsystém v IT znovu pod dohledem úředníků. Soud potvrdil pokutu za „externí“ programátory

Na fungování digitálních platforem dohlédnou zejména inspektoráty práce

Zákon upravuje i kontrolní mechanismy. Kontrola bude rozdělena mezi dva hlavní orgány podle jejich odbornosti. Úřad pro ochranu osobních údajů bude dohlížet na oblast zpracování osobních údajů a fungování automatizovaných systémů. 

dane

Státní úřad inspekce práce a jeho oblastní inspektoráty budou kontrolovat dodržování povinností v oblasti pracovních podmínek a pracovněprávních vztahů.

Kdy vejdou v účinnost pravidla pro platformovou práci?

Zákon nabývá účinnosti 1. prosince 2026, aby byla splněna povinnost transpozice Směrnice do národního práva do 2. prosince 2026. Výjimku tvoří ustanovení o evidenci platforem, která začnou platit od 1. ledna 2027.

Ve které zemi EU jsou nejvyšší mzdové rozdíly mezi muži a ženami? V Česku? Přečtěte si také:

Ve které zemi EU jsou nejvyšší mzdové rozdíly mezi muži a ženami? V Česku?

Mzda v inzerátu zatím povinná nebude. Novela ji ale přikazuje sdělit uchazečům během náboru Přečtěte si také:

Mzda v inzerátu zatím povinná nebude. Novela ji ale přikazuje sdělit uchazečům během náboru

Více o autorovi

Veronika Němcová
Redaktorka Finance.cz. Věnuje se legislativním změnám v pracovním právu, sociální sféře a nájemních vztazích.




Nejnovější články