Dopravní nehoda v zaměstnání se vždy nevyplatí řešit jako pracovní úraz. Odškodnění může být mnohonásobně vyšší

Dopravní nehoda v zaměstnání je často řešena jako pracovní úraz. To je sice z hlediska ochrany zaměstnance zcela správně, ale v některých případech je tím zaměstnanec ochuzen o podstatně vyšší odškodnění. Najít můžeme však i takové situaci, kdy by nárok na kompenzaci i zcela zanikl. Kdy se to tedy vyplatí?

Dopravní nehoda v zaměstnání je typický pracovní úraz

Pracovní úrazy i dopravní nehody jsou řešeny stejnou logikou. V čem se však liší, je použitá metodika.

Pracovní úrazy definuje zákoník práce a společně s ním i nařízením vlády č. 276/2015 Sb. Právě to rozhoduje o způsobu bodového ohodnocení bolesti pro určení výše náhrady za bolest, ale i ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem anebo nemocí z povolání. Jednotlivé body za zranění se sčítají a podle toho je pak vyčíslena výše odškodnění.

Podle znění zákoníku práce je pak pracovním úrazem poškození zdraví anebo smrt zaměstnance, jestliže k něčemu takovému dojde nezávisle na jeho vůli a to navíc náhlým, krátkodobým a násilným působením zevních vlivů a především při plněním pracovních úkolů anebo v souvislosti s nimi.

Pokud pak zaměstnanec plní své pracovní úkoly za volantem anebo se během své pracovní doby musí automobilem dopravit z jednoho pracoviště na druhé a stane se dopravní nehoda, jedná se o pracovní úraz. Důležité je však zmínit, že za pracovní úraz by se nepovažovala dopravní nehoda, ke které by došlo při dopravě do zaměstnaní a při cestě z něj.

Přečtěte si také:

Kolik na rovnátka přispívají české zdravotní pojišťovny?

Odškodnění při dopravních nehodách bývá pro poškozeného výhodnější

Při řešení finančního odškodnění u dopravních nehod se využije Metodika nejvyššího soudu, která na následky pohlíží jinak, než je tomu v předchozím v případě.

„Metodika Nejvyššího soudu více zohledňuje nejen zlomené kosti, ale i dopady na každodennost poškozeného. Odráží třeba případné psychické problémy nebo to, že člověk přijde o milovaný koníček. Proto se u dopravních nehod zaměstnanců, kteří se těžce zranili, vyplatí přemýšlet o tom, zda věc neřešit spíše jako běžnou nehodu,“ vysvětluje Tomáš Beck, expert na odškodnění ze společnosti Vindicia.

Zajímavým příkladem z praxe pak může být případ zaměstnance pojišťovny, který se vyboural na cestě za klientem. Zaměstnavatel byl velmi vstřícný a umožnil to řešit jako dopravní nehodu. Muž utrpěl závažnou zlomeninu stehenní kosti a následně se u něj vyvinuly i velké psychické potíže jakožto následek traumatu z nehody. Dále také byla omezena i jeho schopnost pracovat.

V tomto případě tyto „subjektivní“ dopady na život dokáže více „ocenit“ právě Metodika nejvyššího soudu, kterou se řídí dopravní nehody. Podle té by kompletní odškodnění činilo více než 1,1 milionu korun. Kdyby se uplatnil posudek na pracovní úraz, muž by získal o 400 tisíc korun méně.

„Výhodou je také to, že bolestné lze uplatnit už krátce po nehodě, bez čekání na konec pracovní neschopnosti. Výjimkou je situace, kdy za nehodu odpovídá zaměstnavatel — tehdy se věc musí řešit jako pracovní úraz. I v takovém případě ale podle judikatury může mít poškozený nárok alespoň na odškodnění odpovídající dopravní nehodě, pokud jeho výši doloží,“ upozorňuje advokát Filip Glézl ze Spring Walk advokátní kancelář s.r.o.

Přečtěte si také:

Výchovné k důchodu zachraňuje předčasný důchod

Viník dopravní nehody by nedostal nic

V případě, kdy není z hlediska nároku na odškodnění dopravní nehoda v zaměstnání řešena jako pracovní úraz, je stěžejní, kdo je oběť nehody a kdo je viník.

U klasického odškodňování dopravních nehod platí zásadní pravidlo. A tím je právě to, že nárok na kompenzaci mají všichni poškození kromě viníka. Z jeho povinného ručení je odškodnění vyplaceno, ale on sám nedostane nic.

Pokud by se pak dopravní nehoda v takové situaci řešila jako pracovní úraz, nárok na kompenzaci by zaměstnanci nezanikl. Mohl by být však samozřejmě kvůli vině nižší, než kdyby se jednalo o oběť.

Kdo hradí cenu za zpracování znaleckých posudků a jak se průměrně pohybují ceny?

„Pokud se bavíme o znaleckém posudku pro stanovení ztížení společenského uplatnění (tedy trvalých zdravotních následků), jeho cena se obvykle pohybuje mezi 15 000 až 25 000 Kč,“ vysvětluje Zbyněk Drobiš, právník z projektu odskodneninehody.cz

„V praxi posudek zpravidla nejprve hradí poškozený ze svých prostředků. Dobrou zprávou ale je, že tento náklad bývá následně proplacen – typicky pojišťovnou zaměstnavatele. Zkušenost z praxe ukazuje, že s proplacením těchto nákladů nebývají větší problémy,“ uzavírá Zbyněk Drobiš. 

Filip Glézl ještě navíc doplňuje, že cena může být podstatně vyšší, pokud by se jednalo o stovky stran podkladů. „V takovém případě může posudek stát i kolem 30 000 až 50 000 Kč. Vždy však závisí na znalci, jeho sazbě, a na množství podkladů,“ prohlašuje.

Přečtěte si také:

Růst životního minima se posouvá na podzim. Pro někoho se však částka sníží

Pro jaké řešení odškodnění se dohodnout?

Pokud budete řešit dopravní nehodu jako pracovní úraz, v podstatě vám nic nebrání. Pokud byste se však situaci rozhodli řešit jako klasickou dopravní nehodu, vždy si počkejte, až bude situace dořešena a bude tedy známo, kdo je viník a kdo oběť.

Zatímco dosavadní argumenty pak nahrávají spíše tomu, aby byl úraz v autě řešen jako dopravní nehoda, odhlížet nejde ani od benefitů, které jsou spojeny s pracovními úrazy. Jestliže se zaměstnanec zraní při výkonu práce a je vše vyhodnoceno jako pracovní úraz, má firma povinnost držet mu místo, popřípadě nabídnout jinou pozici za stejné peníze. Pozitivní roli sehrává i případné odstupné či renty. Každý případ je proto nutné řešit individuálně.

Jak probíhá řešení odškodnění za pracovní úraz a jak za dopravní nehodu?

„U pracovního úrazu zaměstnanec obvykle jedná hlavně se zaměstnavatelem, který teprve komunikuje se svou pojišťovnou, takže vyřízení nároků bývá zdlouhavější a komplikovanější. Přímý nárok vůči pojišťovně zaměstnavatele totiž zaměstnanec nemá. Naopak u dopravní nehody má poškozený přímý nárok vůči pojišťovně odpovědné osoby, a proto bývá vyřízení nároků obvykle rychlejší a administrativně jednodušší,“ dodává Filip Glézl. 

Přečtěte si také:

Vláda snížila spotřební daň u nafty a zastropovala marže pumpařů. Kolik řidiči ušetří?