Zásadní vliv na výpočet daně z příjmu z brigády na dohodu o provedení práce má skutečnost, zdali je či není podepsáno prohlášení k dani. Prohlášení k dani může mít každý zaměstnanec podepsáno pouze u jednoho zaměstnavatele. Pokud je podepsáno prohlášení k dani, tak se uplatní při výpočtu daně z příjmu daňové slevy, na které má zaměstnanec nárok, vždy alespoň sleva na poplatníka ve výši 2 570 Kč. Sleva na poplatníka snižuje přímo vypočtenou daň z příjmu.
Co se dozvíte v článku
Za rok 2026 se hodnotí i srážková daň z DPP
Pokud je roční daň z příjmu nižší než zaplacená daň z příjmu během roku, tak vzniká nárok na daňový přeplatek. Do zaplacené daně z příjmu během roku se přitom hodnotí nejenom zálohová daň z příjmu, ale případně i srážková daň z příjmu z DPP. Pokud je to pro daňového poplatníka výhodné, tak může mít odvodem srážkové daně z dohody o provedení práce svoji daňovou povinnost splněnu. Z dohody o provedení práce se platí v roce 2026 srážková daň, jestliže je hrubá měsíční odměna 11 999 Kč a méně a není u zaměstnavatele podepsáno prohlášení k dani.
Příklad 1) Brigáda zaměstnance s pracovní smlouvou bez daňové vratky
Zaměstnankyně Ludmila pracuje pro svého hlavního zaměstnavatele na klasickou pracovní smlouvu s hrubou mzdou 46 000 Kč po celý rok 2026. Současně si během července a srpna přivydělává pro jiného zaměstnavatele na dohodu o provedení práce s hrubou odměnou 26 000 Kč. U druhého zaměstnavatele již paní Ludmila prohlášení k dani nepodepíše, takže v červenci i v srpnu bude z dohody o provedení práce odvedena zálohová daň z příjmu ve výši 3 900 Kč (26 000 Kč x 15 %).
Vzhledem k tomu, že je sleva na poplatníka v plném rozsahu vyčerpána v hlavním zaměstnání a na žádné jiné daňové slevy nemá paní Ludmila nárok, tak paní Ludmile nevznikne nárok na daňový přeplatek. Z důvodu zaměstnání alespoň v jednom měsíci během roku 2026 pro dva zaměstnavatele současně, kdy je z obou zaměstnání odvedena zálohová daň z příjmu, vzniká paní Ludmile povinnost vyplnit za rok 2026 daňové přiznání.
Příklad 2) Student s podepsaným prohlášením k dani
Student VŠ Adam si v červenci a v srpnu bude přivydělávat na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 30 000 Kč. U zaměstnavatele podepíše prohlášení k dani. Odměna z dohody o provedení práce bude jeho jediným ročním zdanitelným příjmem. V červenci i v srpnu zaplatí formou zálohové daně z příjmu 1 930 Kč (30 000 Kč x 15 % – sleva na poplatníka 2 570 Kč), celkem tedy 3 860 Kč.
Za rok 2026 si student Adam sám podá daňové přiznání, ve kterém uplatní roční slevu na poplatníka ve výši 30 840 Kč, bez ohledu na skutečný počet odpracovaných měsíců a obdrží daňový přeplatek ve výši 3 860 Kč, protože roční daň z příjmu bude nulová a zaplacené daňové zálohy se obdrží v plném rozsahu zpět.
Pracovali jste někdy na dohodu?
Příklad 3) Penzista a odvedená srážková daň z DPP
Starobní důchodce Karel si během června, července, srpna a září přivydělává pro jednoho zaměstnavatele na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 17 000 Kč a pro druhého na 11 000 Kč. U prvního zaměstnavatele má pan Karel podepsáno prohlášení k dani, takže je měsíční daň z příjmu nulová (17 000 Kč x 15 % – sleva na poplatníka 2 570 Kč). Ve druhém zaměstnání je však odvedena 15% srážková daň (prohlášení k dani již pan Karel podepsat nemohl). Měsíčně tak byla odvedena srážková daň 1 650 Kč (11 000 Kč x 15 %). Za čtyři měsíce tedy celkem 6 600 Kč.
Do daňového přiznání uvede pan Karel všechny své zdanitelné příjmy a celkovou částku zaplacené srážkové daně ve výši 6 600 Kč. Pro obdržení zaplacené srážkové daně z dohody o provedení práce je nutné si podat daňové přiznání. Roční daňový základ je nižší než 205 600 Kč, takže při uplatnění roční daňové slevy na poplatníka se stává zaplacená daň z příjmu během roku daňovým přeplatkem.
Jaké je zdanění práce na DPP?
