Daňové podmínky spolupráce jsou upraveny v § 13 zákona o daních z příjmů. Pokud je spolupracující osobou manželka (manžel), tak se příjmy a výdaje ze samostatné výdělečné činnosti rozdělují tak, aby
- podíl příjmů a výdajů připadající na manželku (manžela) nečinil více než 50 % a
- částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila za zdaňovací období nejvýše 540 000 Kč (za každý započatý měsíc spolupráce nejvýše 45 000 Kč)
Spolupracující manželka (manžel) je z důvodu výkonu spolupráce rovněž OSVČ. Pro daňové účely je však důležité, zdali je spolupráce hlavní nebo vedlejší samostatnou výdělečnou činností. Z daňového hlediska je výhodné, když je spolupráce vedlejší samostatnou výdělečnou činností, jak si vypočítáme v praktických příkladech. Podmínky vedlejší činnosti jsou v praxi splněny např. v případě výkonu spolupráce k zaměstnání, výkonu spolupráce během pobírání rodičovského příspěvku nebo výkonu spolupráce v důchodu.
V paušálním režimu není spolupráce možná
Při splnění zákonných podmínek si mohou OSVČ plnit své daňové povinnosti účastí v dobrovolném měsíčním daňovém paušálním režimu, kdy si jednou měsíční platbou hradí současně daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění a tím jsou splněny veškeré daňové povinnosti, jestliže byly za celý rok dodrženy zákonné podmínky pro možnost využití dobrovolného daňového paušálního režimu. V závislosti na výši a struktuře příjmů jsou stanovena tři pásma paušální daně. Při účasti v dobrovolném měsíčním paušálním režimu není možné využívat institutu spolupracující osoby.
Vedlejší činnost a rodinná úspora na sociálním pojištění
Jestliže spolupracující manželka (manžel) vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, potom se z převedeného daňového základu neplatí sociální pojištění, pokud je hrubý zisk do limitu pro neplacení sociálního pojištění z vedlejší činnosti, který pro celý kalendářní rok 2026 činí 117 521 Kč. V případě výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti pouze po část roku se limit poměrně snižuje. Pokud spolupracující manželka (manžel) pracuje na klasickou pracovní smlouvu, potom neplacení sociálního pojištění nemá negativní vliv na případné nemocenské a důchodové nároky, neboť jsou pokryty ze zaměstnání.
K úspoře na sociálním pojištění v takovém případě dochází z důvodu, že kdyby manžel nepřevedl na spolupracující manželku část daňového základu, tak by se z převedené částky sociální pojištění platilo. Z důvodu spolupráce formou vedlejší samostatné výdělečné činnosti se však z převedeného daňového základu sociální pojištění neplatí. Pokud je pro oba manžele vykonávaná samostatná výdělečná činnost vedlejší činností, tak může být úspora na sociálním pojištění významnější, protože z důvodu rozdělení daňového základu mohou mít oba manželé daňový základ do limitu pro neplacení sociálního pojištění.
Praktický příklad – podnikání a spolupráce vedlejší SVČ manželky
Podnikatel Martin bude mít za rok 2026 hrubý zisk (příjem ponížený o výdaje) z daňové evidence ve výši 1 200 000 Kč. Manželka Eva bude po celý rok zaměstnaná a po celý rok bude vykonávat formou spolupráce vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Pan Martin převede na manželku daňový základ ve výši 115 000 Kč. Převodem daňového základu ve výši 115 000 Kč ušetří manželé na sociálním pojištění 18 469 Kč (115 000 Kč x 55 % x 29,2 %). Manželka Eva totiž jako OSVČ vykonávající vedlejší činnost nebude z této částky do limitu sociální pojištění platit, kdyby manželé institut spolupráce nevyužili, tak by právě o 18 469 Kč zaplatil pan Martin na ročním sociálním pojištění více.
Kalkulačka nemocenské pro OSVČ:
Nižší rodinné platby na dani z příjmu z důvodu nulového vlastního příjmu
Pokud spolupracující manželka (manžel) nemá žádné vlastní zdanitelné příjmy (např. z důvodu celoročního pobírání rodičovského příspěvku nebo pobírání státního důchodu), potom dochází i k úspoře na dani z příjmu. Do ročního daňového základu ve výši 205 600 Kč je totiž roční daň z příjmu nulová, neboť každý daňový poplatník má nárok na slevu na poplatníka ve výši 30 840 Kč, která snižuje přímo vypočtenou daň z příjmu až do nuly.
Praktický příklad – spolupracující manželka na rodičovském příspěvku
Podnikatel Jakub má roční daňový základ z daňové evidence ve výši 1 200 000 Kč, ve výkonu samostatné výdělečné činnosti mu pomáhá i jeho manželka, která pobírá po celý rok pouze rodičovský příspěvek. Pan Jakub převede na manželku Moniku daňový základ 117 000 Kč (chce dosáhnout i na úsporu na sociálním pojištění, která je významnější). Manželka Monika nezaplatí na dani z příjmu nic, vypočtenou daň z příjmu sníží sleva na poplatníka do nuly. Kdyby pan Jakub část daňového základu nepřevedl, tak by zaplatil na dani z příjmu více o 17 550 Kč (117 000 Kč x 15 %).
Úspěšné podnikání a úspora na dani z příjmu
V Česku jsou stanoveny dvě daňové sazby. Do daňového základu za rok 2026 ve výši 1 762 812 Kč je sazba daně 15 % a pro daňový základ nad tuto částku je již sazba daně 23 %. Institut spolupráce se tak vyplácí i daňovým poplatníkům s vysokým daňovým základem, kteří z důvodu spolupráce sníží část daňového základu, který by podléhal vyšší 23% sazbě daně z příjmu, za předpokladu, že spolupracující manželka (manžel) bude celý daňový základ zdaňovat 15% sazbou daně.
Praktický příklad – podnikání s manželem jako spolupracující osobou
Podnikatelka Jana má velmi vysoký zdanitelný příjem z podnikání a převede na manžela Pavla, který je spolupracující osobou, část daňového základu ve výši 400 000 Kč. Kdyby tuto část daňového základu nepřevedla, tak by daň z příjmu z této částky činila 92 000 Kč (400 000 Kč x 23 %), po převedení bude činit 60 000 Kč (400 000 Kč x 15 %), daňová úspora tak činí 32 000 Kč.
