Poslanci z ODS předložili návrh zákona, který má za cíl zrušit současná omezení prodejní doby v obchodech během některých státních svátků. Podle autorů návrhu jde o zbytečnou regulaci, která omezuje podnikatele a zároveň komplikuje život spotřebitelům.
Co se dozvíte v článku
Konkrétně se omezení prodejní doby vztahuje na tyto svátky:
- 24. prosince – Štědrý den od 12.00 do 24.00 hodin
- 1. leden – Den obnovy samostatného českého státu a Nový rok,
- Velikonoční pondělí,
- 8. květen – Den vítězství,
- 28. září – Den české státnosti,
- 28. říjen – Den vzniku samostatného československého státu,
- 25. prosinec – 1. svátek vánoční a
- 26. prosinec – 2. svátek vánoční.
Zákaz prodeje se týká velkých obchodů
Omezení prodejní doby upravuje zákon o prodejní době už od roku 2016. Současná pravidla se nevztahují na všechny prodejny. Výjimku mají menší obchody s prodejní plochou do 200 m2. Prodejny nad 200 m2 musí mít ve vybrané svátky zavřeno.
Dále se regulace nevztahuje na provozy:
- čerpacích stanic s palivy a mazivy,
- lékáren,
- prodejen v místech zvýšené koncentrace cestujících na letištích,
- železničních stanicích a autobusových nádražích,
- prodejen ve zdravotnických zařízeních,
- maloobchodu v době, kdy je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav.
Za porušení může být uložena pokuta až 1 milion korun
Pokud obchodník zákaz poruší, dopouští se přestupku. Úřady mu za to mohou uložit pokutu až do výše 1 milionu korun. V případě opakovaného přestupku právnické či podnikající fyzické osoby lze uložit pokutu až do výše 5 milionů korun.
O práci ve svátek by si měli zaměstnavatelé rozhodovat sami
Podle poslanců z ODS představuje současný zákon další z řady regulací, které komplikují podnikání v České republice. Tvrdí, že stát by měl do podnikatelského prostředí zasahovat jen v nezbytných případech a co nejméně omezovat svobodu podnikání.
Zákon podle poslanců ani nijak nechrání zaměstnance obchodů, což byl jeden z hlavních argumentů při schvalování zákona.
„Stát nemá zaměstnavateli přikazovat, zda smí ve sváteční dny otevřít svou provozovnu či nikoli. V případě, že dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem není možná, je ponecháno na (autonomní) vůli zaměstnance, jak se ve vztahu k danému pracovnímu poměru zachová – zda v něm setrvá, nebo zda se rozhodne vyhledat nový pracovní poměr,” uvádí důvodová zpráva k návrhu zákona.
Za práci ve svátek náleží zaměstnanci kompenzace. Tou může být buď náhradní volno, nebo příplatek ve výši 100 procent průměrného výdělku za odpracovanou dobu. Zaměstnanec si tak může vybrat, zda upřednostní více volného času, nebo vyšší výdělek.
Podle autorů návrhu je běžné, že někteří zaměstnanci mohou dát přednost právě vyššímu výdělku. Jiní naopak upřednostní volný den. Současný zákon jim ale podle předkladatelů tuto volbu částečně bere.
Souhlasíte se zrušením zákazu prodeje ve vybrané svátky?
Nerovná pravidla mezi malými a velkými obchody
Podle předkladatelů návrhu současná úprava vytváří také nerovnosti mezi samotnými podnikateli i zaměstnanci.
Jiná pravidla totiž platí pro zaměstnance v menších a větších obchodech, což podle předkladatelů znamená rozdílné zacházení se zaměstnanci vykonávajícími podobnou práci.
Podobná situace podle nich nastává i mezi podnikateli. Zatímco některé typy podnikání mohou během svátků fungovat bez omezení, velké maloobchodní prodejny musí zůstat zavřené.
Úprava také komplikuje život samotným zákazníkům. Ti musí neustále sledovat, na jaké svátky a prodejny se omezení prodeje vztahuji, což podle předkladatelů představuje zbytečný diskomfort.
Výsledkem návrhu je tedy zrušení zákona o prodejní době v maloobchodě, která nařizuje omezení prodeje pro určité prodejny v daných svátcích. Pokud by návrh poslanců prošel, zrušení zákona o prodejní době by nabylo účinnosti osmý den po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů. Od tohoto okamžiku by velké obchody mohly otevřít i během dosud omezených svátků
