Úraz nebo nemoc můžou potkat úplně každého a není snad nikdo, kdo by během produktivního života nezažil vystavení dočasné pracovní neschopnosti. Délka neschopenky vždy závisí na zdravotním stavu pacienta, ale i na posouzení ošetřujícího lékaře.
Co se dozvíte v článku
Při skutečně dlouhodobé rekonvalescenci může nastat problém s délkou vyplácení nemocenských dávek. Ta má totiž jasně dáno, u jak dlouhé pracovní neschopnosti bude vyplácet nemocenské dávky a kdy je stopne.
Na placenou nemocenskou nemá nárok každý
Dočasná pracovní neschopnost může být vystavena prakticky komukoliv, nárok na nemocenské dávky mu však vznikne pouze tehdy, pokud je účastníkem na nemocenském pojištění.
Zaměstnanci pracující na klasickou pracovní smlouvu bez ohledu na délku nebo typ úvazku jsou nemocensky pojištěni vždy. Nemocenské pojištění je u nich součástí pojištění sociálního, které se jim odvádí z hrubé mzdy. Toto pravidlo však neplatí u osob, které pracují prostřednictvím dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce do hraničních částek. U DPČ do hrubé měsíční odměny 4499 Kč a u DPP do 11 999 Kč hrubého měsíčně se neodvádí sociální ani zdravotní pojištění, tudíž takto pracující brigádnici nejsou nemocensky pojištěni.
U osoby samostatně výdělečně činné není nemocenské pojištění součástí odvodu na pojištění sociální. To znamená, že aby měla OSVČ nárok na placenou nemocenskou, musí se přihlásit k dobrovolnému nemocenskému pojištění a začít si ho platit zvlášť. Na rozdíl od zaměstnance po zahájení odvodů může na placenou neschopenku nastoupit až po 3 měsíčních odvedených platbách na nemocenské.
Byli jste někdy během své pracovní kariéry v dočasné pracovní neschopnosti?
Co když zaměstnanec onemocní po skončení zaměstnání?
Naštěstí u zaměstnance, ale i OSVČ funguje u nemocenského pojištění ochranná lhůta. Ta činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění. Pokud samotná doba pojištění trvala kratší dobu než 7 kalendářních dnů, úměrně se tomu zkrátí ochranná lhůta.
Žádnou ochrannou lhůtu pak nemají OSVČ, které si sice nemocenské pojištění platily, ale jsou zároveň poživateli starobního důchodu anebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně.
Kolik peněz dostanete na nemocenské?
Zaměstnancům a brigádníkům, jejichž výdělek je nad limit, v prvních 14 kalendářních dnech DPN náleží za zameškané směny náhrada mzdy ve výši 60 % redukovaného hodinového vyměřovacího základu.
Důležité je zmínit, že OSVČ nemá prvních 14 dnů nárok na nic, neboť náhradu mzdy vždy vyplácí zaměstnavatel. Až od 15. dne neschopenky OSVČ náleží nemocenské dávky. Ty jsou v tomto případě vysoké závisle na částce nemocenského pojištění. Minimální záloha v roce 2026 činí 243 Kč. Zaměstnanec naopak dostává dávky dle se mzdy a denního vyměřovacího základu.
|
Období trvání dočasné pracovní neschopnosti / karantény |
Výše nemocenské |
|---|---|
|
15.–30. kalendářní den |
60 % denního vyměřovacího základu |
|
31.–60. kalendářní den |
66 % denního vyměřovacího základu |
|
Od 61. kalendářního dne |
72 % denního vyměřovacího základu |
Vypočítejte si výši nemocenské na naší kalkulačce
Jak dlouho můžete být na nemocenské
Zjednodušeně by se dalo říct, že dočasná pracovní neschopnost jakožto samotný status zaměstnance nebo OSVČ může trvat třeba i léta. To stejné se ale bohužel nedá říct o výplatě nemocenských dávek, ty jsou totiž časově omezené.
Podpůrčí doba nemocenského činí maximálně 380 kalendářních dnů. Jakmile se blíží konec podpůrčí doby, správa sociálního zabezpečení informuje pacienta i ošetřujícího lékaře. Ten bude muset společně s posudkovým lékařem z Institutu posuzování zdravotního stavu zhodnotit pacientův zdravotní stav, a to nejpozději do 30 kalendářních dnů před koncem podpůrčí doby.
Institut posuzování zdravotního stavu vypracuje posudek o zdravotním stavu a do 7 dnů od vypracování jej doručí ošetřujícímu lékaři i pacientovi. Na základě posudku bude stanoveno, zda se:
- podpůrčí doba prodlouží na dobu určitou, jestliže prozatím ještě nejste schopni pracovat nebo podnikat, ale brzy budete,
- podpůrčí doba prodlouží pouze na výplatu nemocenského k datu ukončení, jestliže je toto ukončení zároveň i koncem podpůrčí doby,
- DPN ukončí, protože už není třeba anebo z důvodu nepříznivého zdravotního stavu, který už se jen tak nezlepší. V takovém případě se doporučí podat žádost o invalidní důchod.
„Po uplynutí podpůrčí doby může ÚSSZ (resp. ČSSZ) na základě žádosti pojištěnce rozhodnout o další výplatě nemocenského, pokud lze podle posouzení lékaře orgánu nemocenského pojištění prokazatelně očekávat, že pojištěnec v dohledné době nabude pracovní schopnost – bude moci vykonávat dosavadní nebo jinou práci. Žádost je třeba podat nejpozději do 3 měsíců ode dne uplynutí podpůrčí doby. Jednotlivé prodloužení nesmí být delší než 3 měsíce a prodloužení lze přiznávat opakovaně. Celkově lze nemocenské po skončení podpůrčí doby vyplácet nejdéle dalších 350 kalendářních dnů,“ vysvětluje oddělení komunikace z České správy sociálního zabezpečení.
Některé osoby v důchodu mají podpůrčí dobu výrazně kratší
I osoba v důchodu má nárok, pokud je účastníkem na nemocenském pojištění, na čerpání nemocenských dávek. Pokud je však ve starobním důchodu anebo v důchodu invalidním pro invaliditu třetího stupně, podpůrčí doba nemocenského činí maximálně 70 kalendářních dnů v jednom kalendářním roce.
„Výplatu nemocenského po skončení podpůrčí doby 70 kalendářních dnů u starobních důchodců a poživatelů invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně nelze prodloužit,“ uzavírá ČSSZ.
Zajímá vás, kolik let vám chybí do důchodu? Zjistěte to z IDA
