Neplatíš na dítě? Rok vězení nepodmíněně. Návrh zákona si chce posvítit na neplatiče alimentů

Novinka se bude týkat zejména neplatičů výživného, které chce stát v určitých situacích posílat do vězení. Toto silně motivační opatření podporuje řada politiků, ale i organizací, které pomáhají samoživitelkám a s vymáháním dlužných alimentů.

Kdo půjde za neplacení výživného do vězení

Minulou vládou byla přijata novela zákona č. 270/2025 Sb., účinná od 1. ledna 2026, která zavedla a částečnou dekriminalizaci neplacení výživného. Nově je neplacení výživného trestné tehdy, pokud trvá déle než 4 měsíce a oprávněná osoba je tím vydána do nebezpečí nouze.

Tato změna měla za následek propuštění 302 osob odsouzených za neplacení výživného z výkonu trestu. U dalších stovek osob bylo rozhodováno o nevykonání a zkrácení trestu.

Nynější vláda se pak rozhodla neplacení výživného opět zpřísnit. Učinila tak schválením návrhu, kterým se mění trestní zákoník, ale i zákon o obětech trestných činů.

Za neplacení výživného, resp. za čin zanedbání povinné výživy půjde opět uložit nepodmíněný trest odnětí svobody. Bude to však možné pouze za podmínky, že uložení takového trestu vyžaduje účinná ochrana společnosti anebo kdy není naděje, že by pachatele bylo možné napravit jiným trestem.

• Zanedbání povinné výživy nebo zaopatření po dobu delší než čtyři měsíce bude v tomto ohledu trestným činem, za který může být pachatel potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

• Trest odnětí svobody až na dva roky se v tomto případě uplatní v situacích, vydá-li pachatel neplněním zaopatřovací nebo vyživovací povinnosti oprávněnou osobu do nebezpečí nouze.

Návrh zákona poté nenavrhuje, aby byla trestná nedbalostní forma neplacení alimentů.

„Za Asociaci neúplných rodin a projekt VašeVýživné.cz tuto změnu vnímáme pozitivně. Již ke konci roku 2025 jsme zaznamenali výrazný nárůst konzultací od rodičů, kterým druhý rodič sděloval, že „od ledna už platit nemusí“ a že se jim nic nestane,“ tvrdí Iveta Novotná z VašeVýživné.cz a dodává: „Z našich zkušeností vyplývá, že trestněprávní rovina má v řadě případů silný motivační efekt. Opakovaně se setkáváme se situacemi, kdy povinný rodič uhradil dlužné výživné bezprostředně po podání trestního oznámení.“

Přečtěte si také:

Jak vysoký je důchod při celoživotní práci za minimální mzdu?

Vyživovací povinnost je na obou rodičích

Připomeňme, že povinné hrazení výživného od 1. ledna 2026 upravuje i kontroverzní rozvodová novela, která má nejen zrychlit rozvody, ale i rozdělit hrazení alimentů spravedlivějším způsobem a ještě více tedy zdůraznit, že na vyživovací povinnosti se mají podílet oba rodiče.

Nově platí, že pokud je výživné stanoveno rozsudkem soudu, stanoví se takovým způsobem, jako tomu bylo doposud u střídavé péče. Alimenty tedy budou i v ostatních případech předepsány oběma rodičům podle rozsahu skutečné péče.

V praxi to bude vypadat tak, že pokud soud rozhodne o výživném na jedno dítě ve výši 10 000 Kč a jeden z rodičů bude pečovat o dítě 15 dní v měsíci a druhý také 15 dní v měsíci, oba rodiče budou platit po částce 5000 Kč.

Kdyby pak jeden z rodičů byl s dítětem jen čtyři víkendy v měsíci, čili v soboty a neděle, „víkendový rodič“ by musel za těchto 8 dnů na dítě platit 7300 Kč měsíčně a druhý zbylou částku do 10 000 Kč, čili 2700 Kč.

Každý z rodičů tedy bude vždy hradit výživné podle rozsahu péče. Do částky měsíčních alimentů se zohledňují příjmy obou rodičů, náklady na dítě, čili na bydlení, školu, školku, kroužku, ale i oblečení a dále také rozdíly v životní úrovni rodičů.

Tato nová právní úprava se však použije u výživného, které se stanovuje soudní cestou. Pokud soud výživné neurčuje, protože k tomu není důvod, neboť se na něm rodiče bez problému dohodli mezi sebou, vše zůstává stejné jako před nabytím platnosti nové právní úpravy.

Přečtěte si také:

Vláda má v plánu zavést valorizaci důchodů podle věku

Výživné může alespoň částečně nahradit sociální dávka

Pokud jeden z rodičů dlouhodobě neplatí alimenty, lze za splnění podmínek podat žádost o sociální dávku náhradní výživné na některé z krajských poboček Úřadu práce ČR, aby došlo alespoň k částečné kompenzaci chybějících finančních prostředků od druhého z rodičů.

Podmínkou však je, že probíhá exekuční řízení anebo řízení o soudním výkonu rozhodnutí k vymožení výživného. To znamená, že musí být podán návrh na zahájení exekuce anebo řízení o soudním výkonu rozhodnutí.

Nárok na dávku však žadateli vznikne i tehdy, kdy byl výkon rozhodnutí nebo exekuce zastaven pro majetnost povinné osoby, a to v posledních čtyřech měsících před podáním žádosti o přiznání náhradního výživného.

Částka náhradního výživného se stanoví jako rozdíl mezi částkou měsíčního výživného uvedeného v exekučním titulu a výživným, které dlužník skutečně v daném měsíci uhradil. Maximální částka je 3000 Kč měsíčně. Celkově může úřad práce vyplatit až 72 takových výplat.

Náhradní výživné od úřadu práce

Přečtěte si také:

Srovnání spořicích účtů v únoru 2026: nový král spořáků nabízí sazbu nad 5 %