Nejméně starostí s platbou sociálního pojištění ze samostatné výdělečné činnosti mají osoby samostatně výdělečně činné, které po celý rok 2025 dobrovolně platily měsíční paušální daň, neboť pravidelnými měsíčními platbami mají splněny všechny své daňové povinnosti ohledně daně z příjmu, sociálního a zdravotního pojištění. Pro vstup do měsíčního daňového paušálního režimu musí být splněny zákonné podmínky a je dobrovolný, v závislosti na výši a struktuře příjmů jsou potom stanovena tři pásma paušální daně.„Paušalisté“ tak nemohou obdržet přeplatek na sociálním pojištění.
Co se dozvíte v článku
- Příklad 1) Neplacení sociálního pojištění z vedlejší činnosti
- Příklad 2) Placení sociálního pojištění z vedlejší činnosti
- Příklad 3) Výkon hlavní činnosti a minimální roční sociálního pojištění
- Příklad 4) Výkon hlavní činnosti a výpočet ze skutečného vyměřovacího základu
- Příklad 5) Vysoký zisk a maximální sociální pojištění
- Příklad 6) Podnikající řádný starobní důchodce
Podívejme se na praktické výpočty sociálního pojištění za rok 2025 u OSVČ, které vedou daňovou evidenci, nebo uplatňují roční výdajový paušál. Standardní sazba sociálního pojištění je 29,2 %, podnikající řádní starobní důchodci mají slevu na sociálním pojištění 6,5 %, takže pro ně platí sazba sociálního pojištění 22,7 %.
Příklad 1) Neplacení sociálního pojištění z vedlejší činnosti
Paní Marcela pracovala po celý rok 2025 pro zaměstnavatele na klasickou pracovní smlouvu na plný úvazek, současně si však přivydělávala po celý rok výkonem vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Hrubý roční zisk (tj. příjem ponížený o související výdaje) ze samostatné výdělečné činnosti má za rok 2025 ve výši 97 800 Kč.
Pokud je při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti hrubý zisk do limitu, tak se z takové činnosti sociální pojištění vůbec neplatí. Pro celý rok 2025 je limitem pro neplacení sociálního pojištění z vedlejší samostatné výdělečné činnosti hrubý zisk do 111 736 Kč, v případě výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po část roku se však limit poměrně snižuje. Paní Marcela má hrubý zisk do limitu, takže sociální pojištění z podnikání vůbec neplatí.
Jak hodnotíte nastavení daní a odvodů pro OSVČ v roce 2026?
Příklad 2) Placení sociálního pojištění z vedlejší činnosti
Pan Filip pracoval po celý rok 2025 pro svého zaměstnavatele na pracovní smlouvu na dobu neurčitou na plný úvazek a k tomu měl příjem z podnikání, které pro něho bylo vedlejší samostatnou výdělečnou činností.
Pan Filip má hrubý zisk za rok 2025 ve výši 290 000 Kč. Pan Filip překročil limit pro neplacení sociálního pojištění, takže bude z vedlejší samostatné výdělečné činnosti sociální pojištění platit. Při výpočtu sociálního pojištění však nemusí dodržet minimální vyměřovací základ platící pro hlavní činnost, ale roční sociální pojištění se vypočítá ze skutečného vyměřovacího základu, kterým je 55 % daňového základu (hrubého zisku).
Skutečný vyměřovací základ činí 159 500 Kč (290 000 Kč x 55 %) a roční sociální pojištění z vedlejší samostatné výdělečné činnosti tak 46 574 Kč (159 500 Kč x 29,2 %). Do přehledu za rok 2025 pro místně příslušnou OSSZ bude pan Filip uvádět pouze daňový základ z podnikání. Za výpočet a odvod sociálního pojištění ze zaměstnání je zodpovědný zaměstnavatel.
Příklad 3) Výkon hlavní činnosti a minimální roční sociálního pojištění
Živnostník Jindřich dosáhl za rok 2025 hrubého zisku 310 000 Kč. Skutečný vyměřovací základ ve výši 170 500 Kč (310 000 Kč x 55 %) je nižší než minimální vyměřovací základ ve výši 195 540 Kč, takže roční sociální pojištění se vypočítá právě z minimálního vyměřovacího základu platného pro hlavní samostatnou výdělečnou činnost.
Roční sociální pojištění tak činí 57 098 Kč (195 540 Kč x 29,2 %). Pan Jindřich po celý rok platil minimální měsíční zálohy na sociálním pojištění ve výši 4 759 Kč, takže mu nevznikl nedoplatek na sociálním pojištění.
Příklad 4) Výkon hlavní činnosti a výpočet ze skutečného vyměřovacího základu
Podnikatelka Hana dosáhla za rok 2025 hrubého zisku ve výši 844 000 Kč. Skutečný vyměřovací základ ve výši 464 200 Kč (844 000 Kč x 55 %) je vyšší než minimální vyměřovací základ ve výši 195 540 Kč, tak se roční sociální pojištění vypočítá ze skutečného vyměřovacího základu a činí 135 547 Kč (464 200 Kč x 29,2 %).
Vzhledem k tomu, že paní Hana zaplatila na měsíčních zálohách částku 122 592 Kč, tak ji vznikl roční nedoplatek na sociálním pojištění ve výši 12 955 Kč, který uhradí paní Hana do osmi dní od odevzdání přehledu. Důvodem nedoplatku je skutečnost, že za rok 2025 dosáhla vyššího zisku než za rok 2024. Vyšší hrubý zisk za rok 2025 je i důvodem pro novou vyšší měsíční zálohu na sociálním pojištění po odevzdání přehledu.
Příklad 5) Vysoký zisk a maximální sociální pojištění
Podnikatelka Jana dosáhla za rok 2025 hrubého zisku ve výši 5 000 000 Kč. Skutečný vyměřovací základ ve výši 2 750 000 Kč je vyšší než maximální vyměřovací základ ve výši 2 234 736 Kč. Pro výpočet sociálního pojištění je, na rozdíl od zdravotního pojištění, stanoven maximální vyměřovací základ, čímž je zastropováno roční sociální pojištění. Paní Jana tak zaplatí na sociálním pojištění 652 543 Kč (2 234 736 Kč x 29,2 %).
Příklad 6) Podnikající řádný starobní důchodce
Penzista Martin vykonával po celý rok 2025 vedlejší samostatnou výdělečnou činnost s hrubým ziskem 410 000 Kč, v řádném důchodovém věku není podnikání nikterak omezeno a je možné mít libovolný zisk a současně pobírat řádný starobní důchod. Navíc mají řádní starobní důchodci nárok na slevu na sociálním pojištění v rozsahu 6,5 % z vyměřovacího základu. Roční sociální pojištění se vypočítá z vyměřovacího základu ve výši 225 500 Kč (410 000 Kč x 55 %), ale sazba sociálního pojištění je 22,7 %, takže roční sociální pojištění činí 51 189 Kč.
Výpočet důchodu v roce 2026
