Nová dávka státní sociální pomoci, označovaná jako superdávka, funguje od října loňského roku a sloučila několik dosavadních sociálních dávek (příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí, přídavek na dítě a doplatek na bydlení) do jednoho systému. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí je cílem zjednodušení administrativy a zpřehlednění podpory pro domácnosti s nízkými příjmy.
Co se dozvíte v článku
Posuzování nároku na superdávku vychází z komplexního hodnocení situace domácnosti, které zahrnuje mimo jiné její příjmy, majetkové poměry a složení domácnosti. Právě příjmy však tvoří jeden z klíčových prvků výpočtu. Zákon o dávce státní sociální pomoci v § 4 vymezuje, jaké příjmy se pro účely dávky započítávají. Vedle reálně vyplacených částek se do výpočtu promítají i některé příjmy určené právním nárokem. Specifické postavení v tomto systému má výživné na dítě.
Výživné započítávané i bez reálné platby
Nový způsob započítávání výživného na dítě vyvolává v praxi otázky zejména u samoživitelů. Týká se tzv. fikce výživného, tedy situace, kdy se do příjmů domácnosti započítává částka, která nemusí odpovídat penězům, které žadatel o dávku skutečně získal.
MPSV ve svých metodických podkladech uvádí, že výživné se pro účely dávky vždy posuzuje podle právního základu, tedy podle rozsudku soudu nebo dohody rodičů, bez ohledu na to, zda je ve skutečnosti hrazeno. Pokud výše výživného není stanovena, uplatní se zákonem stanovené minimum, tedy 2 500 korun na první dítě a 1 000 korun na každé další dítě. Pokud tedy výživné není hrazeno, pro účely dávky se postupuje stejně, jako by bylo vypláceno.
Jak se výživné započítává
Výživné stanovené soudem se započítává ve výši určené rozsudkem. Pokud je výživné sjednáno dohodou rodičů, započítává se sjednaná částka. Nejméně však 2 500 korun na první dítě a 1 000 korun na každé další dítě.
Pokud je dohodnuté výživné vyšší, započítává se jeho skutečná výše. Teprve v situaci, kdy výživné není určeno ani soudem, ani dohodou, uplatní se tzv. fikce výživného v zákonem stanovené minimální částce.
-
výživné stanovené soudem se započítává ve skutečné výši
-
výživné sjednané dohodou rodičů se započítává v této dohodnuté výši (min. však ve výši zákonných sazeb)
-
pokud výše není určena, uplatní se tzv. fikce výživného
-
minimální započitatelná částka činí 2 500 Kč na první dítě a 1 000 Kč na každé další dítě
-
minimální částky se započítají i tehdy, pokud výživné není fakticky hrazeno
Aktivní vymáhání výživného není pro superdávku rozhodující
V souvislosti s fikcí výživného se často objevují doporučení, aby samoživitelé neplacené výživné aktivně řešili, například prostřednictvím exekuce nebo žádosti o náhradní výživné. Z vyjádření Úřadu práce však vyplývá, že samotná aktivita rodiče není při posuzování nároku na dávku státní sociální pomoci rozhodující.
„Pro účely dávky státní sociální pomoci není rozhodující, zda rodič aktivně vymáhá neplacené výživné. Nárok na dávku a výše započítaného výživného se posuzují podle zákonem stanovených pravidel, zejména podle toho, zda bylo výživné určeno soudem, sjednáno dohodou rodičů nebo nebylo stanoveno vůbec,“ uvedla pro naši redakci Martina Mlynářová z tiskového oddělení Úřadu práce ČR.
Podle ní však rodiče, kteří výživné fakticky nedostávají, mohou svou situaci řešit prostřednictvím náhradního výživného. To sice může zlepšit jejich finanční situaci, pro samotné posouzení výše započítaného výživného u superdávky však není rozhodující, zda rodič předtím podnikl kroky k jeho vymáhání.
Rozdíl mezi výživným, náhradním výživným a fikcí výživného
Ve výživném mohou nastat tři situace. Jaké jsou mezi nimi rozdíly?
- Výživné jako částka stanovená soudem nebo dohodou rodičů a představuje vyživovací povinnost jednoho rodiče vůči dítěti.
- Náhradní výživné je dávka, kterou vyplácí stát v případě, že povinný rodič neplní svou povinnost. Stát tuto částku následně po neplatiči vymáhá.
- Fikce výživného se uplatní tehdy, pokud výživné není stanoveno soudem ani dohodou rodičů. V takovém případě se do příjmů domácnosti započítává minimální zákonná částka. Náhradní výživné se do příjmů nezapočítává, aby nedošlo k jeho dvojímu zohlednění.
Kdy se fikce výživného neuplatní
Přestože zákon v řadě případů počítá s minimální započitatelnou částkou výživného, existují i situace, kdy se do příjmů domácnosti nezapočte nic. Veřejný ochránce práv upozorňuje, že pokud otec dítěte není uveden v rodném listu, započítá se pro účely superdávky 0 Kč.
Stejný postup platí i tehdy, pokud rodič podá k soudu návrh na určení výživného. Do doby, než soud o výši výživného rozhodne, se podle ombudsmana rovněž započítává 0 Kč. Tato výjimka může být významná zejména pro rodiče, kteří svou situaci aktivně řeší, ale soudní řízení dosud neskončilo.
Méně peněz kvůli výživnému, které nepřichází
Způsob započítávání výživného může mít v praxi přímý dopad na výši přiznané dávky. Pokud se do příjmů domácnosti započítá i tzv. fikce výživného, tedy částka stanovená zákonem bez ohledu na to, zda je skutečně vyplácena, může to vést k situaci, kdy domácnost dosáhne na nižší podporu, než odpovídá její reálné finanční situaci.
Právě proto se v praxi ukazuje jako důležité mít otázku výživného právně vyřešenou a v případě jeho neplacení využívat dostupné právní nástroje k jeho stanovení či vymáhání.
Modelové příklady:
Modelová situace 1: Výživné určil soud, rodič neplatí
Lucie pečuje sama o osmiletého syna. Soud otci uložil platit výživné ve výši 4 500 korun měsíčně. Otec však několik měsíců neposlal ani korunu.
Pro účely superdávky se do příjmů domácnosti započítá částka 4 500 korun stanovená soudem, a to bez ohledu na to, že matka peníze ve skutečnosti neobdržela. Pokud současně pobírá náhradní výživné od státu, to se do příjmů naopak nezapočítává.
Modelová situace 2: Rodiče mají mimosoudní dohodu
Po rozchodu se rodiče dohodli, že otec bude na desetiletou dceru přispívat 3 500 korun měsíčně. Dohoda nebyla schválena soudem, otec však částku pravidelně hradí.
Při posuzování příjmů vychází z dohodnuté výše výživného, pokud je vyšší než zákonem stanovené minimum. Do příjmů domácnosti by se proto započítalo 3 500 korun.
Modelová situace 3: Dohodnuté výživné je nižší než zákonné minimum
Rodiče se po rozchodu dohodli, že otec bude přispívat na dítě částkou 1 500 korun měsíčně. Soud dohodu neschvaloval. U výživného sjednaného dohodou se jako příjem považuje nejméně 2 500 korun na první dítě, není-li sjednána vyšší částka.
Modelová situace 4: Výživné není stanoveno vůbec
Petra vychovává sama pětiletého syna. S otcem dítěte se na výživném nikdy nedohodli a dosud nepodala ani návrh k soudu. Pro účely superdávky se započítá zákonem stanovená minimální částka 2 500 korun, přestože matka žádné výživné fakticky nepobírá.
