Zvuk z venkovních akcí se nepovažuje za hluk a nedá se pokutovat. Plánuje stát změny?

Kulatý stůl uspořádala poslankyně a členka výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a zdravotního výboru Ivana Mádlová. 

Narůstající hluk z venkovních akcí se v posledních letech stává stále častějším zdrojem sporů mezi obyvateli, obcemi i pořadateli kulturních akcí. Právě na tento problém reagoval kulatý stůl. Cílem setkání bylo otevřít odbornou diskusi o tom, jak nastavit jasná a vymahatelná pravidla pro regulaci hluku z venkovních produkcí tak, aby byla přijatelná jak pro organizátory akcí, tak pro jejich okolí.

Od roku 2015 není zvuk z venkovních akcí hlukem

Od 1. prosince 2015 vstoupila v účinnost novela zákona o ochraně veřejného zdraví, která vyňala venkovní hudební produkci z hygienických limitů. Regulace této oblasti tak byla do značné míry ponechána na samotných obcích. 

Zvuk z veřejných akcí přestal být z právního hlediska považován za hluk, a nepodléhá proto standardní kontrole podle zákona. V důsledku toho nemají orgány ochrany veřejného zdraví, včetně hygienických stanic, možnost nad tímto typem hluku vykonávat dohled. Obyvatelé, kteří jsou obtěžováni hlukem, tak nemají možnost konkrétní situaci řešit prostřednictvím hygienických stanic.

Zákon o ochraně veřejného zdraví v § 30 odst. 2 zní následovně: „…Za hluk podle věty první se nepovažuje zvuk působený hlasovým projevem fyzické osoby, nejde-li o součást veřejné produkce hudby v budově, hlasovým projevem zvířete, zvuk z produkce hudby provozované ve venkovním prostoru…”.

V návaznosti na tuto legislativní změnu byla pro obce vydána metodická příručka, kterou zpracovala Národní referenční laboratoř pro komunální hluk ve spolupráci s odbornými útvary Ministerstva zdravotnictví. Jejím cílem bylo poskytnout obcím praktickou oporu při řešení obtěžování obyvatel hlukem z venkovních hudebních produkcí.

Přečtěte si také:

Pes na řetězu může vyjít draho. Nově hrozí pokuty v milionech

Proč stát nereguluje hluk z venkovních akcí pomocí limitů

Dle příručky se stát vyhýbá uplatňování hlukových limitů na venkovní hudební produkce zejména proto, že obtěžování hlukem je u těchto akcí vysoce subjektivní a nepředvídatelné. Hladina zvuku se mění okamžitě a náhodně, takže nelze spolehlivě měřit jeho dopady ani předvídat účinnost regulace pomocí hygienických limitů.

Subjektivní pocit obtěžování navíc často nesouvisí přímo s fyzikálními parametry zvuku. Z tohoto důvodu se regulace těchto akcí řeší spíše na místní úrovni obcí, například prostřednictvím dispozičních nebo organizačních opatření (umístění akce, provozní doba) a technických opatření ke snížení emise hluku.

Obcím chybí pro vydání vyhlášek právní rámec, o který by se mohly opřít

Podle zkušeností senátorky Marvanové sice obce mohou vydávat vlastní vyhlášky k regulaci hluku, ale chybí jim jasný zákonný rámec, který by jim při jejich tvorbě poskytl potřebnou oporu. Bez takového legislativního zázemí je pro zástupce obcí obtížné určit, jak nadměrný hluk z venkovních akcí účinně řešit.

Senátorka upozornila, že pokud by obec vyhlášku přijala bez existující právní úpravy, hrozilo by, že pořadatelé akcí by se proti ní mohli bránit soudní cestou. Soud by jim mohl dát za pravdu. Obce by tak mohly být nuceny platit pořadatelům i případné odškodné. Bez aktivní podpory Ministerstva zdravotnictví, vnitra či kultury tak mají obce jen velmi omezené možnosti, jak hluk z akcí skutečně regulovat.

Pokuty za noční klid jsou příliš nízké

Jednou z možností jak se snaží obce regulovat veřejnou produkci hudby, jsou vyhlášky o nočním klidu. Ty však nemohou stanovit hygienické limity zvuku. Navíc pokuty za rušení nočního klidu jsou pro pořadatele takových akcí extrémně nízké.

Podle Miloše Závory, předsedy spolku Česko bez hluku, jsou maximální pokuty za rušení nočního klidu ve výši 10 tisíc korun pro pořadatele velkých akcí prakticky symbolické. „Pro pořadatele s takovým obratem je to spíše směšná částka,“ dodává Závora. Často se navíc stává, že rušení nočního klidu není ze strany policie vůbec sankcionováno, volajícím bývá sdělováno, že se jedná o povolenou akci, což ale často neodpovídá skutečnosti.

Důležitým krokem, který by mohl situaci řešit, je podle Závory výrazné zvýšení sankcí pro právnické osoby, aby pokuty za rušení nočního klidu odpovídaly rozsahu porušení. Další možností je dát policii pravomoc přímo na místě zabavit techniku produkující nadměrný hluk, čímž by se okamžitě zabránilo pokračování rušivé akce.

Festivaly se množí a stěhují přímo do měst

Dle Miloše Závory měla novela zákona z roku 2015 zásadní dopad na podobu hudebních festivalů v České republice. „Po změně zákona došlo k dramatickému nárůstu počtu festivalů, a dnes tu máme některé z největších festivalů na světě. Jejich obraty se počítají ve stovkách milionů korun,“ vysvětluje Závora.

Bohužel se tyto akce začaly čím dál více přesouvat do center měst. „Už to nejsou festivaly za městem, ale v samotném centru, protože konkurence je vysoká a pořadatelé se posouvají blíže k zákazníkovi,“ dodává.

Závora také upozorňuje, že jde o velký byznys, do kterého proudí štědré dotace z několika zdrojů. „Kdo si stěžuje na hluk, je zpravidla považován za nepřítele,“ poznamenává, čímž poukazuje na napětí mezi pořadateli, obcemi a obyvateli. 

Dle Nejvyššího správního soudu by stanovení limitů vedlo ke konci kulturního života 

Advokát Petr Malý na konferenci vysvětlil, že podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu byla předchozí regulace pro některé jednorázové akce příliš přísná. Limity hluku dle NSS nelze prakticky dodržet, což jejich pořádání téměř znemožňuje. Hygienické stanice navíc často nestihnou hluk změřit, protože akce proběhne dříve, než je možné provést kontrolu. Tato situace byla jedním z hlavních důvodů, proč byla venkovní hudební produkce ze zákona vyjmuta.

Na akci vystoupila také Dana Potužníková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro komunální hluk. Připomněla, že Orgán ochrany veřejného zdraví (OOVZ) nemá aktuálně nástroje k regulaci hluku. Dále zmínila neexistenci hygienického limitu pro krátkodobé expozice – koncerty a absenci hygienického limitu pro nízkofrekvenční hluk. 

Zároveň neexistuje ohlašovací povinnost, takže se OOVZ o akci dozví až od nespokojených občanů.

„Když jsme to v roce 2015 ze zákona vyjmuli, nedošlo k neregulaci, ale cílem bylo předat tuto problematiku obcím. Obce mohou přihlížet k místním podmínkám – vědí, jaká je kultura v obci a co lidé chtějí. Podobné řešení existuje v mnoha evropských zemích. Pro obce také vzniklo odborné doporučení, které vydalo Ministerstvo zdravotnictví. Teprve časem se ukázalo, jak toho zneužili draví podnikatelé a jak obtížné je vydat obecně závaznou vyhlášku, která by veřejnou hudební produkci účinně regulovala,“ vysvětlila u kulatého stolu Dana Potužníková.

Přečtěte si také:

Konec zavřených obchodů o svátcích? Opozice chce zrušit současný zákaz

Ministerstvo chce hledat řešení a posílit pravomoci obcí

Na dotaz redakce Finance.cz reagovalo Ministerstvo zdravotnictví. Jak uvedl jeden ze zástupců tiskového oddělení Martin Novotný, problematika regulace hluku z venkovních akcí je v současnosti ve fázi odborné diskuse. Jedním z výstupů kulatého stolu je dohoda na vytvoření odborné pracovní skupiny, která by měla hledat systémové řešení a nastavit efektivnější regulaci veřejné produkce hudby ve venkovním prostoru. Její vznik má být navržen výborem Poslanecké sněmovny pro veřejné zdravotnictví.

Z debaty zároveň vyplynula potřeba posílit pravomoci obcí, například prostřednictvím úprav zákona o obcích. Obce by tak měly získat pevnější legislativní oporu pro řešení sporných situací, než jakou mají v současnosti.

Ministerstvo zároveň upozorňuje, že návrat regulace zpět pod krajské hygienické stanice by nebyl vhodným řešením. Podle vyjádření ministerstva se totiž v minulosti ukázalo, že efektivita takového modelu byla velmi nízká.

„Cílem není zakázat festivaly, koncerty či další kulturní akce pracující s hudební produkcí, ale najít kompromis. Na pronajaté soukromé pozemky, kde probíhají hudební produkce 24/7 více dní, nemá ani obec ani žádný orgán státní správy páky. V zahraničí to funguje velmi dobře, můžeme se jimi inspirovat. Nyní bude dalším krokem předložení tohoto tématu a nutnost jeho řešení na podvýboru pro veřejné zdravotnictví, prevenci, epidemiologii, vědu a výzkum," uvedla pro redakci Finance.cz poslankyně Ivana Mádlová.

Přečtěte si také:

Máte starý občanský průkaz? Brzy bude neplatný

Přečtěte si také:

Vláda nepodpořila zálohování plastových lahví a plechovek