Daně a mzdy

Zaměstnanci odvádí ze své hrubé mzdy daň z příjmu a povinné pojistné. Zaměstnání je hlavní činnosti. Proto při přivýdělku formou samostatné výdělečné činnosti je výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmu a pro zdanění platí určité výhody. Podívejme se na praktickém příkladu, jak to bude v roce 2015.

Vyšší daňové zvýhodnění na druhé a další dítě od roku 2015 a nová daňová sleva na školku již za rok 2014, to jsou dvě příznivé legislativní novinky, díky nimž daňová povinnost rodin s dětmi klesne.

Zvýšení minimální měsíční mzdy od ledna 2015 z 8 500 Kč na 9 200 Kč v praxi rovněž znamená, že se zvýší minimální částka, kterou musí za zaměstnance obdržet na svůj účet zdravotní pojišťovna. Zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek mohou platit více na zdravotním pojištění. Proč? Podívejme se na praktické výpočty.

Pokud vláda zavede pro podnikatele ohlašovací povinnost při převodu peněz do takzvaných daňových rájů, bude to mít pozitivní efekt v boji s daňovými úniky. Pro podobné opatření se v exkluzivním průzkumu provedeném společností Mazars vyjádřily téměř dvě třetiny dotázaných manažerů. Odpovídalo celkem 102 respondentů, většina z nich v českých firmách zastává posty výkonných a finančních ředitelů.

Pro zdravotní pojišťovny není klient jako klient. Nejméně inkasují zdravotní pojišťovny za státní pojištěnce, nejvíce od občanů s nadstandardními příjmy. Jaké jsou aktuální platby na zdravotním pojištění? Jak se promítne do plateb zvýšení minimální mzdy?

Na dani z příjmu fyzických osob nemusí OSVČ během roku zaplatit nic. Zdravotní pojištění musí být placeno vždy. Placení zdravotního pojištění je povinné. Podívejme se na vybraných 9 chyb OSVČ, které znamenají vznik penále.

V Česku odvádíme na dani z příjmu fyzických osob 15 % z daňového základu. Občané s ročním příjmem nad 1 245 216 Kč odvádí z příjmu nad uvedenou hranici ještě 7% solidární daň. Jak moc je v Česku skutečná sazba daně z příjmu fyzických osob progresivní? Podívejme se na praktické výpočty.

Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny bude v září projednávat vládní návrh zákona obsahující opatření v daňové oblasti oznámené MF. Daňové osvobození nepeněžních plnění vynakládaných na péči o zaměstnance a jeho rodinné příslušníky se totiž dle aktuálně platné novely může pro rok 2015 významně zúžit.

OSVČ musí vždy zaplatit povinné pojistné alespoň v minimální výši. Začátek samostatné výdělečné činnosti je vhodné dobře promyslet. Než nízký zisk, to je výhodnější pracovat za minimální mzdu. Měsíční disponibilní příjem je vyšší a zaměstnanci mají vyšší sociální jistoty.

Neplacení zdravotního pojištění v zákonném termínu je sankciováno. Za každý den prodlení je předepsáno penále. Zdravotní pojišťovny si své pohledávky dobře hlídají a dlužné pojistné i penále je vymáháno. Penále může být prominuto. Podívejme se však na pět případů, kdy není možné penále na zdravotním pojištění prominout.

Na základě rozhodnutí Ústavního soudu z 30. července mají výdělečně činní důchodci již za rok 2014 nárok na daňovou slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč. Pracující nebo samostatně výdělečně činní důchodci mají pro letošní rok stejné daňové podmínky jako ostatní občané.

Zaměstnanci s nízkou mzdou nebo OSVČ s nízkým ziskem nemusí na dani z příjmu fyzických osob zaplatit nic. Při uplatnění daňového zvýhodnění na děti mohou dokonce obdržet daňový bonus. Pro přiznání daňového bonusu musí být splněny zákonné podmínky. Proč jsou v některých případech pro zaměstnance výhodnější?

Rodiny s dětmi jsou podporovány formou daňového zvýhodnění. Když je vypočtená daň z příjmu nižší než daňové zvýhodnění, vzniká nárok na daňový bonus vyplácený státem. Zaměstnanci s nižší hrubou mzdou mají díky daňovému bonusu vyšší čistou mzdu než hrubý příjem. Podívejme se na pět případů, kdy nárok na daňový bonus nevzniká.

Od roku 2007 se minimální mzda zvýšila k 1. srpnu loňského roku poprvé, z 8 000 Kč na 8 500 Kč. Původně vláda počítala od ledna 2015 se zvýšením na 9 000 Kč měsíčně, poslední dohoda však počítá se zvýšením na 9 200 Kč. Jak vysoká je minimální mzda v zemích EU a dalších vyspělých zemích světa?

Zavedení registračních pokladen by podle většiny českých manažerů omezilo daňové úniky a zvýšilo příjmy státního rozpočtu. Naopak k efektu účtenkové loterie jsou spíše skeptičtí. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu společnosti Mazars.

Vypočtenou daň z příjmu fyzických osob lze snižovat o daňové slevy. Z důvodu využití daňových slev nemusí v Česku platit daň z příjmu ani OSVČ a zaměstnanci s průměrným příjmem. Podívejme se na praktické výpočty. Jak je to v zahraničí?

Daňové slevy výrazným způsobem snižují daňovou povinnost. Uplatnění daňových slev však není automatické, musí být splněny zákonné podmínky. Podívejme se na vybraných deset případů, kdy si nelze snížit daňovou povinnost v roce 2014 o daňové slevy, přestože to tak na první pohled nevypadá.

Celkové zdanění práce celé rodiny se může významně lišit. Záleží na výši příjmu, počtu daňových slev a nezdanitelných položek. Rodiny s dětmi jsou v Česku významně podporovány i nižším zdaněním. Rozdíly si ukážeme na praktických příkladech.

Největším problémem, který řeší téměř každá druhá firma, je zpronevěra neboli krádež majetku. Více než třetina se pak potýká se střetem zájmů. Z průzkumu vyplývá, že firemní opatření na detekci a prevenci těchto jednání jsou nedostatečná a neefektivní. Vyplývá to z průzkumu společnosti KPMG.

Projde-li novela zákona o daních z příjmů úspěšně legislativním procesem, pak budou od příštího roku všechny výdajové paušály omezeny stropem. Nové podmínky budou platit i pro živnostníky a zemědělce. Všechny OSVČ by měly včas provést důkladný finanční propočet, zdali se jim lépe vyplatí paušál, nebo daňová evidence.

Řada osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) přemýšlí, zdali stanovit výdaje paušálem či nikoliv. Odpověď není jednoznačná, záleží na konkrétní situaci. Podívejme se s čím je potřeba u výdajových paušálů počítat.

V členských zemích EU je celkové zdanění (měřeno % k HDP) vyšší než v mimoevropských zemích. Jedním z důvodů je propracovanější sociální systém, který je finančně nákladnější. I mezi evropskými zeměmi jsou rozdíly. Podívejme se na ně.

Zaměstnanci s nižší měsíční mzdou odvedou na dani z příjmu v porovnání se svojí hrubou mzdou méně než zaměstnanci s vyšší hrubou mzdu, i když v obou případech je daňová sazba 15 %. Jak je to možné? A jak se liší skutečná sazba daně z příjmu fyzických osob u nízkých a vysokých mezd ve světě?

Absolventi, kteří po skončení studia nezačnou pracovat nebo se zaregistrují na úřadu práce, nemají povinnost platit pojistné na důchodové pojištění. Pokud absolvent nebo student vycestuje do zahraničí za prací nebo brigádou, nemusí tuto skutečnost oznamovat České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Placení zdravotního pojištění je povinné pro všechny občany, za státní pojištěnce však platí zdravotní pojištění stát. Povídejme se na deset praktických příkladů, jak se lze stát dlužníkem na zdravotním pojištění.

Zdanění se liší dle konkrétní životní situace. Pracovní kolegové mohou mít stejnou hrubou mzdu, přesto na bankovní účet obdrží rozdílné částky. Proto se zaměstnavatelé baví o hrubé mzdě, čistou mzdu mohou mít zaměstnanci rozdílnou, závisí na množství uplatnění daňových slev a odpočtů. Podívejme se na praktické příklady.

Tripartita se shodla na zvýšení minimální mzdy od příštího roku o 500 Kč, jestliže tento návrh schválí vláda, potom bude od ledna 2015 činit minimální měsíční mzda 9 000 Kč. Podívejme se na praktické dopady a propočty jak pro zaměstnavatele, tak zaměstnance či stát.

Pokud někomu chybí potřebná doba pojištění pro nárok na důchod, zákon mu umožní doplatit pouze jeden rok zpětně přede dnem podání přihlášky k dobrovolnému důchodovému pojištění, a to bez uvedení důvodu. Smyslem institutu dobrovolného důchodového pojištění je umožnit lidem, aby se jim doba, kdy nejsou důchodově pojištěni, mohla započítat pro vznik nároku nejen na důchod starobní.

Při nadstandardních příjmech mají v Česku zaměstnanci nižší zdanění práce než zaměstnanci pracující za průměrnou mzdu, přestože je v Česku od roku 2013 zavedena 7% solidární daň. Jak je to možné? Podívejme se na praktický výpočet.

Zaměstnanec s hrubou mzdou 25 000 Kč stojí zaměstnavatele 33 500 Kč. Důvodem je placení vysokého povinného pojistného zaměstnavateli za zaměstnance. Mzdové náklady jsou v Česku vyšší o 34 % než hrubá mzda, jak je to v jiných zemích OECD?