Ekonomika

Očekávání před včerejším zasedáním ECB byla vyšroubovaná na maximum a trh věřil, že od Maria Draghiho uslyší něco skutečně velkého.

Španělsko opět začalo zásobovat trhy špatnými zprávami. V květnu ze země odtekl kapitál v celkové hodnotě 41,3 mld. eur.

Možná to ani nepřijde, ale pomalu se blíží pětileté výročí vypuknutí krize – původně hypoteční, pak finanční, poté dluhové a dnes stále víc bankovní – výhled se stále jen utápí v mlhavé nejistotě. Navíc vůbec není jasné, zda „krizová pětiletka“ alespoň trochu neduhy vyléčila, anebo jde stále jen teprve o začátek...

Debata není v současnosti o tom, zda je eurozóna prospěšná a zda euro nemůže být jednou z hlavních příčin zaostávání Evropy ve srovnání se světem. Nezávisle na přání obyvatel a jejich bohatství se bude zachraňovat, ať to stojí, co to stojí.

Máme před sebou týden centrálních bank (ECB, Fed, ČNB), do kterého investoři vstupují v extrémně optimistické náladě.

Po řadě problémů se dnes již zdá centrální registr vozidel funkční. Na řadě jeho pracovišť ale není úřední den, takže zatížení systému není maximální. Premiér Nečas prodloužil ultimátum pro ministra Dobeše. Pokud registr opět zkolabuje, Dobeš ve vládě končí. Více v pravidelném týdenním souhrnu.

Dle studie Světového ekonomického fóra „Europe 2020 Competitiveness Report“ je česká ekonomika 16. nejvýkonnější z členských zemí EU. Prim hrají opět země Skandinávie.

Nápad, abychom za půjčku nemuseli platit úrok, ale naopak k ní dostali ještě něco „přidáno“, patří tak nejvýš do blázince. Tedy patřil ještě nedávno. Doba je však zlá a přináší mnohá překvapení – na „vysokých“ finančních trzích, v ekonomické teorii i v bankách. Tak už dokonce i jedna banka u nás přidá klientovi při konsolidaci jeho půjček 3000 korun „na ruku“.

Investoři tak zaplatí víc, než se jim vrátí, v krizi to ale většina z nich vidí jako rozumný krok. Uloží totiž peníze v papírech, které jsou považovány za relativně nejbezpečnějšího uchovatele hodnoty.

Při pohledu na uvolněný optimismus akciových trhů se člověk těžko ubrání dojmu, že tady něco nehraje.

Nejekologičtější a nejčistší ekonomikou světa je Švýcarsko. Pravidelně zveřejňovaný Environmental Performance Index (EPI) hodnotí domácí ekonomiky dle řady ukazatelů ohledně životního prostředí, veřejného zdraví a ekosystému. Česku patří výborné 18. místo.

České vládní dluhopisy jdou v posledních dnech a týdnech na dračku a ne jinak by tomu mělo být i v dnešní aukci dluhopisu maturujícího v roce 2021.

Nedostatek bezpečných alternativ v prostředí úrokových sazeb blízkých nule, které drží většina centrálních bank vyspělých zemí, žene investory do ztrátových pozic. Možná není daleko doba, kdy si bezpečné země typu Švýcarska či Německa začnou více půjčovat a tím de facto budou své dluhy splácet.

Bez svobody a bezpečí nelze žít spokojeně a šťastně. Dle publikace OECD „How´s life“ jsou nejšťastnější Dánové. Severské země přitom jsou nejbezpečnější. Nízká kriminalita a zločinnost, politická stabilita, fungující justice – to mají všechny země Skandinávie společné. Česko si stojí rovněž výborně.

Ceny potravin vzrostly v červnu meziročně znatelně více, než očekávala Česká národní banka. Celkem zrychlila červnová inflace meziroční růst na 3,5 procenta. Více v našem pravidelném přehledu událostí z Česka i zahraničí.

Po výrocích německého ministra financí Wolfganga Schaubleho optimistům dál pomalu tuhne úsměv na rtech. Dnes časně ráno po devítihodinovém jednání ministrů financí eurozóny Schauble řekl, že i když záchranný fond (ESM) bude moci pomáhat přímo bankám, finální riziko spojené s půjčkou by měl nést vždy národní stát, aktuálně tedy španělská vláda.

Zatímco ve čtvrtek a pátek si česká populace užívala parného léta v podobě státních svátků, evropská ekonomika i finanční trhy jely dále a jak jsme se pokusili varovat, přinesly důležité podněty k zamyšlení.

Vysoká míra nezaměstnanosti a ekonomická nejistota zvyšuje obavy Evropanů z případné nezaměstnanosti. Ve Španělsku má obavy ze ztráty zaměstnátní dokonce 79 % občanů, ve Francii 63 % a v Itálii 50 %. Být nezaměstnaný není ani v sociálně vyspělé Evropě snadné.

V extrémních podmínkách, při krachů měn či celých států, se stává, že vlády oberou o peníze své vlastní občany. Existují možnosti, jak se tomu ubránit? GLOSA

Navrhované podmínky bankoví unie dávají v současné chvíli smysl. Sdílení bankovního rizika, které však bude pod kontrolou ECB, představuje logický most mezi současnou měnovou unií a budoucí politickou a fiskální unií. KOMENTÁŘ

Ve stylu: „Jednomu vezmeme a druhému dáme“, se Evropa dopředu neposune. Finanční trhy po opadnutí nadšení naberou pravděpodobně jižní směr. Pokud se tedy opět nebudou tisknout peníze.

Česká národní banka včera na svém zasedání rozhodla o snížení základní úrokové sazby na 0,5 %. Došlo tak po 784 dnech, kdy úroková sazba byla neměnná na hodnotě 0,75 %. Více v našem pravidelném přehledu.

Když se v minulosti vládám nedostávalo v extrémní míře peněz nebo na něco peníze potřebovaly, sáhly několikrát k razantnímu kroku: vymyslely véce či méně sofistikovanou krádež na vlastních občanech a zlegalizovaly jí. Čeká to i naší evropskou generaci? PÁTEČNÍ GLOSA

Česká národní banka dnes na svém zasedání rozhodla o snížení základní úrokové sazby na 0,5 %. Došlo tak po 784 dnech, kdy úroková sazba byla neměnná na hodnotě 0,75 %.

Evropa se dostává na další rozcestí už dnes a v pátek: optimisté čekají od summitu EU řešení, pesimisté hartusí, že hrozí fiaskem a realisté alespoň doufají, že se zas jen „přikoupí“ trochu času.

Dnes budou české finanční trhy konfrontovány se dvěma rozdílnými událostmi, které mají potenciál změnit jejich nastavení. V prvním případě jde o zahraniční událost číslo jedna, kterou je summit EU, a druhou pak zasedání ČNB.

Ve stínu pokračující eurokrize přicházejí nové důkazy o tom, že americká ekonomika rovněž začíná ubírat na tempu. Zpomalení se odráží převážně v tzv. měkkých předstihových ukazatelích v podobě podnikatelských a spotřebitelských nálad.

Současná krize není ekonomickou recesí, ale návratem k dlouhodobě udržitelnému růstu. Pokud by to byla klasická krize, bylo by dávno po ní. Odchod Řecka z eurozóny není řešením. Fiskální pakt, ač je jediným způsobem, jak zlepšit veřejné finance, zřejmě nebude účinný, uvedl mimo jiné Ronald Ižip v rozhovoru pro Finance.cz.

Tak tedy i Kypr. Tato bývalá britská kolonie ve Středozemním moři, která byla rozdělena válkou mezi Turky a Řeky, teprve relativně nedávno vstoupila do eurozóny. Včera se ovšem stala již pátou zemí měnové unie, která byla nucena požádat o finanční pomoc ze záchranných fondů.

Pomineme-li pokračující mistrovství Evropy ve fotbale, pak lze konstatovat, že po čase si mohla Evropa o víkendu lehce oddychnout, neboť tentokrát nebyly na pořadu žádné volby či summity.