Ekonomika

Po výrocích německého ministra financí Wolfganga Schaubleho optimistům dál pomalu tuhne úsměv na rtech. Dnes časně ráno po devítihodinovém jednání ministrů financí eurozóny Schauble řekl, že i když záchranný fond (ESM) bude moci pomáhat přímo bankám, finální riziko spojené s půjčkou by měl nést vždy národní stát, aktuálně tedy španělská vláda.

Zatímco ve čtvrtek a pátek si česká populace užívala parného léta v podobě státních svátků, evropská ekonomika i finanční trhy jely dále a jak jsme se pokusili varovat, přinesly důležité podněty k zamyšlení.

Vysoká míra nezaměstnanosti a ekonomická nejistota zvyšuje obavy Evropanů z případné nezaměstnanosti. Ve Španělsku má obavy ze ztráty zaměstnátní dokonce 79 % občanů, ve Francii 63 % a v Itálii 50 %. Být nezaměstnaný není ani v sociálně vyspělé Evropě snadné.

V extrémních podmínkách, při krachů měn či celých států, se stává, že vlády oberou o peníze své vlastní občany. Existují možnosti, jak se tomu ubránit? GLOSA

Navrhované podmínky bankoví unie dávají v současné chvíli smysl. Sdílení bankovního rizika, které však bude pod kontrolou ECB, představuje logický most mezi současnou měnovou unií a budoucí politickou a fiskální unií. KOMENTÁŘ

Ve stylu: „Jednomu vezmeme a druhému dáme“, se Evropa dopředu neposune. Finanční trhy po opadnutí nadšení naberou pravděpodobně jižní směr. Pokud se tedy opět nebudou tisknout peníze.

Česká národní banka včera na svém zasedání rozhodla o snížení základní úrokové sazby na 0,5 %. Došlo tak po 784 dnech, kdy úroková sazba byla neměnná na hodnotě 0,75 %. Více v našem pravidelném přehledu.

Když se v minulosti vládám nedostávalo v extrémní míře peněz nebo na něco peníze potřebovaly, sáhly několikrát k razantnímu kroku: vymyslely véce či méně sofistikovanou krádež na vlastních občanech a zlegalizovaly jí. Čeká to i naší evropskou generaci? PÁTEČNÍ GLOSA

Česká národní banka dnes na svém zasedání rozhodla o snížení základní úrokové sazby na 0,5 %. Došlo tak po 784 dnech, kdy úroková sazba byla neměnná na hodnotě 0,75 %.

Evropa se dostává na další rozcestí už dnes a v pátek: optimisté čekají od summitu EU řešení, pesimisté hartusí, že hrozí fiaskem a realisté alespoň doufají, že se zas jen „přikoupí“ trochu času.

Dnes budou české finanční trhy konfrontovány se dvěma rozdílnými událostmi, které mají potenciál změnit jejich nastavení. V prvním případě jde o zahraniční událost číslo jedna, kterou je summit EU, a druhou pak zasedání ČNB.

Ve stínu pokračující eurokrize přicházejí nové důkazy o tom, že americká ekonomika rovněž začíná ubírat na tempu. Zpomalení se odráží převážně v tzv. měkkých předstihových ukazatelích v podobě podnikatelských a spotřebitelských nálad.

Současná krize není ekonomickou recesí, ale návratem k dlouhodobě udržitelnému růstu. Pokud by to byla klasická krize, bylo by dávno po ní. Odchod Řecka z eurozóny není řešením. Fiskální pakt, ač je jediným způsobem, jak zlepšit veřejné finance, zřejmě nebude účinný, uvedl mimo jiné Ronald Ižip v rozhovoru pro Finance.cz.

Tak tedy i Kypr. Tato bývalá britská kolonie ve Středozemním moři, která byla rozdělena válkou mezi Turky a Řeky, teprve relativně nedávno vstoupila do eurozóny. Včera se ovšem stala již pátou zemí měnové unie, která byla nucena požádat o finanční pomoc ze záchranných fondů.

Pomineme-li pokračující mistrovství Evropy ve fotbale, pak lze konstatovat, že po čase si mohla Evropa o víkendu lehce oddychnout, neboť tentokrát nebyly na pořadu žádné volby či summity.

Čínská ekonomika viditelně začíná mít problémy s výpadky v evropské poptávce, na které je výrazně více závislá než americká ekonomika. Skoro 20 % evropských dovozů má původ v Číně. Více v našem článku.

Investoři tak v tuto chvíli neřeší jenom strach z neřízeného vývoje na periferiích eurozóny, ale také viditelně zpomalující Ameriku a Čínu.

Soudě podle toho, jaké země se dostaly do čtvrtfinále fotbalového šampionátu starého kontinentu, tvoří eurozóna v podstatě optimální (měnovou) zónu.

Evropští politici se snaží vyvolat dojem, že současná situace je něco jako přírodní katastrofa, která se nedala očekávat. A jakmile příjde pomoc, opět si budeme užívat slunečních dní.

Obnovitelné zdroje stojí v letošním roce spotřebitele 38 miliard korun. Průměrná česká rodina tak ročně zaplatí za obnovitelné zdroje v ceně elektřiny 1047 korun. V příštích letech by se mohla platba za obnovitelné zdroje ještě zvýšit.

Ročně dochází ke stovkám případů zrušení letů a desetitisícům případů zpožděných letů. Na denním pořádku jsou ztracená zavazadla nebo jejich závažná poškození při manipulaci během transportu. Zákazník má v těchto případech nárok na kompenzace.

Sociální politika členských zemí EU je velmi propracovaná. Přesto během posledních let výrazně stoupl počet chudých Evropanů. Každý šestý občan členských zemí EU je chudý! Nejméně chudých má Česko. Jaká je finanční hranice chudoby v jednotlivých zemích?

Aneb možná to bude i tanec, zavzpomínáme-li na starý budovatelský song. Konečně snad je už každému jasné, že jedinou možností, jak hospodaření země dostat alespoň trochu „do latě“, je udělat pořádek ve výdajích.

Spotřeba domácností v Česku klesla o 2,9 procenta. Především to přispělo k meziročnímu poklesu HDP o 0,7 procenta. V celé historii oficiálních dat ČSÚ nenajdete horší údaj. Více v pravidelném přehledu událostí.

 

Hrubý domácí produkt podle dnešních zpřesněných statistik poklesl meziročně o 0,7 % a meziměsíčně o 0,8 %. Revidoval tak předchozí mírně horší výsledek, který úřad zveřejnil již dříve.

Odmyslíme-li si nedávné snížení úrokových sazeb v Austrálii a včerejší redukci úroků v Číně pak je zřejmé, že tvůrci hospodářských politik ve zbytku světa zaujali momentálně vyčkávací taktiku.

Do popředí záchranných prací v eurozóně se dostávají banky. Jádro problému není v rozpočtovém uličnictví národních vlád (Řecko), ale v složitém a nákladném úklidu po realitní bublině (Irsko, Španělsko a částečně i Portugalsko). Zaměření na do-kapitalizaci problémových bank dává smysl vzhledem k nebezpečí řeckého euro-exitu. Dostatek kapitálu a likvidity v periferních bankách je podmínkou k tomu, aby euro vydrželo eventuální odchod Řecka z klubu.

Evropa má na krku recesi, Asie v čele s Čínou se rovněž trápí a americká ekonomika rovněž v posledních týdnech brzdí. To vše by byly poměrně dost silné argumenty pro medvědy na trzích s rizikovými aktivy, aby nad nimi kompletně převzali vládu.

V posledních letech rostou mezi lidmi příjmové rozdíly. Na průměrnou mzdu dosáhne rok od roku méně zaměstnanců. Příjmové nůžky se neustále rozevírají. Jak je na tom Česko v porovnání s jinými státy ukazují výsledky ukazatele s názvem Better Life Index.

Jedna z největších finančně-poradenských společností na českém trhu by mohla být na prodej.