Ekonomika

Za prvních 7 měsíců roku činí deficit 76,16 mld. Kč, přičemž druhý kvartál bývá finančně náročnější než první. Je zřejmé, že deficit za rok 2009 bude slušně řečeno vysoko nad 3 % - kritériem pro přijetí eura.

Zhodnocení ve fondech peněžního trhu se za uplynulý rok pohybuje kolem nuly. Některé jsou mírně nad, jiné mírně pod nulou.

Z tradičních tříd aktiv jsou v korunovém vyjádření za uplynulý rok v plusu pouze dluhopisy rozvíjejících se trhů, firemní dluhopisy s vysokým výnosem a zlato. Vše díky posílení USD.

Je jisté, že ekonomická recese bude mít vliv i na možný vstup České republiky do eurozóny, tedy přijetí eura. Přibližme si kritéria úrokových sazeb a měnového kurzu.

Jedním z důsledků hospodářské krize a všudypřítomné nejistoty s ní spojené, jsou množící se debaty o urychlení přijetí eura v zemích střední a východní Evropy. Abstrahujme nyní od veškerých složitostí souvisejících s přijetím eura...

Ta dnešní krize je dle mého názoru ukázkou toho, jak budou vypadat ekonomické poklesy v době skutečně globalizované ekonomiky. A to je, aspoň pro mne, poněkud varující obrázek, uvedl Luděk Niedermayer.

Současný čínský růst není zdravý. Velká část nových investic, o které se tento růst opírá, je totiž předem určena k neúspěchu. Náklady tohoto neúspěchu pak budou hrazeny z úspor běžných Číňanů...

Eurozóna trpí vysokou nezaměstnaností a deflací. Ceny ropy se drží nízko, motoristé, dovolenkáři se radují. Třeba i proto, že stavu českých dálnic se možná blýská na lepší časy. Více informací najdete v našem pravidelném souhrnu.

Pokud si spoříte peníze, bezpochyby je pro vás jedním z nejdůležitějších ukazatelů úroková sazba. Ta ovšem může mít různé podoby.

Rozdíly ve výši cen zboží a služeb jsou v Evropské unii poměrně značné. Nejhlouběji musí při běžných nákupech v absolutním vyjádření šáhnout do peněženky Dánové

I tento týden byl mixem dobrých zpráv (senát schválil vyšší paušály a zrušení knihy jízd) a těch špatných (MF potvrdilo pokles HDP o 4,3 %). Více ze světa ekonomiky a financí v našem pravidelném týdenním přehledu.

Po oživení akciových trhů v prvním pololetí očekáváme do konce roku v tomto regionu slabší výkony oproti rozvíjejícím se trhům jako celku. Existují i výjimky, mezi něž patří například Česká republika.

Tuzemská průmyslová výroba v květnu meziročně klesla o 22 % po dubnovém 22,1% propadu. K poklesu nejvíce přispěla výroba strojů a zařízení. Více ze světa ekonomiky a financí v našem pravidelném týdenním přehledu...

Státní dluh České republiky stoupl ke konci června už na 1,137 bilionu korun a od počátku roku se tak zvýšil o téměř 138 miliard korun. Více nejen o tomto tématu se dočtete v našem pravidelném souhrnu informací.

Po záplavě negativních zpráv investoři hltají všechny informace pozitivnějšího rázu, které by mohly naznačit blížící se dno ekonomické recese. Pro indikátory tohoto typu se vžil název “green shoots“, tedy “zelené výhonky“ či výstižněji “pupence“.

V současném uspořádání globální ekonomiky je možné pokládat vývoj v USA za klíčový. Právě tam současné hospodářské problémy začaly a k americkému oživení vzhlíží s nadějí nejen ekonomové ale především evropští a asijští exportéři.

Evropa stárne a trápí ji nízká porodnost. Finanční nároky na východu dětí jsou obrovské, jak jednotlivé státy finančně podporují a zvýhodňují rodiny s dětmi?

Snaha ECB znovu nastartovat úvěrovou expanzi, ať už prostřednictvím komerčních bank, či přímým zvyšováním peněžní nabídky, je krokem, který současné problémy sice oddaluje, avšak v žádném případě neřeší.

Statistiky se tento týden vyvalily nejen z koutů českého a evropského statistického úřadu. Radosti moc nepřinesly, jak se můžete sami podívat v pravidelném souhrnu událostí posledního týdne.

Akcie si daly po několika  měsících růstu odpočinek. Nahoru jdou výnosy u státních dluhopisů rozvinutých zemí. Ministři financí G8 na summitu poprvé mluvili o strategii boje s inflací.

Podle Mezinárodního měnového fondu už je světová ekonomika z nejhoršího venku a hospodářský propad už zřejmě není tak intenzivní jako ještě nedávno. Více nejen o tomto tématu v našem pravidleném týdením souhrnu událostí.

Pokud mají čelní představitelé zemí BRICu skutečně zájem ochránit své investice a zbavit se závislosti na Spojených státech, měli by začít investovat své přebytky raději do domácích ekonomik.

Pokud ekonomika ztrácí konkurenceschopnost, ztrácí i pracovní místa. Nová má smysl vytvářet pouze v průmyslu, který má budoucnost. Takový průmysl se ale dnes ve Spojených státech hledá hůře.

Konsenzus ekonomů je zajímavá informace, ale z historie víme, že se málokdy naplní. Skutečný vývoj finančních trhů je poznamenám extrémními hodnotami. Predikce jsou poznamenány průměrnými hodnotami, nikdy nešokují, extrémům se vyhýbají.

Automobilový trh se konsoliduje, problémové automobilky získávají nové majitele. Dalšími dobrými zprávami jsou slušné výsledky zátěžových testů českých bank a protikrizová opatření, která čekají už jen na podpis prezidenta.

V krátkém horizontu je podle expertů větší problém deflace. Ve středním horizontu převládají obavy z inflace. Klíčové bude načasování počátku monetární restrikce centrálními bankami. 

Postoj občanů v jednotlivých zemích je však značně rozdílný. Ve Španělsku má obavy ze ztráty místa 67 % občanů, v Nizozemí však pouhých 7 %.

Poslední tři měsíce byly na devizovém trhu pro evropskou měnu velmi úspěšné, když se ji podařilo zlikvidovat podstatnou část z vysokých ztrát, které na páru s americkým dolarem nabrala koncem minulého roku.

Česká ekonomika by v roce 2011 a 2012 podle odhadů ministerstva financí mohla růst více než 2% tempem. V roce 2012 přitom úřad očekává růst hrubého domácího produktu o 3 %. Více v pravidelném přehledu...

Bude-li trh nadále klamán centrální bankou a zrychlujícím se přísunem nových peněz, návrat zdravého ekonomického růstu do dalších let zůstane jen čirou fantazií.