Manžel dostal dar... je alespoň trochu můj?

Pokud jeden z manželů dostane darem například nemovitost, kterou pak užívá celá rodina, může se takový dar stát velmi choulostivou položkou při majetkovém vyrovnání během rozvodu nebo při projednávání dědictví.

Společné jmění manželů

Jakmile se dva lidé vezmou, tak tímto krokem založí tzv. společné jmění manželů. Jedná se vlastně o právnické přebásnění známého „co je moje, je i tvoje“. Majetek získaný jedním z manželů během trvání jejich svazku je tedy majetkem obou.

Občanský zákoník však úmyslně z tohoto majetkového společenství vylučuje majetek získaný zvláštními způsoby a to dědictvím, darem, restitucí, přeměnou z výlučného majetku jednoho z manželů (např. koupí za peníze, které získal již před vznikem manželství) a na závěr jsou vyňaty ze společného jmění manželů i osobní věci každého z nich.

Dělení majetku a dědictví

Pokud by tedy manžel dostal darem například pozemek nebo dům, pak při rozvodu by byl takový dar z dělení majetku úplně vyloučen. Patří totiž pouze obdarovanému manželovi.

Jestliže by obdarovaný manžel zemřel, pak by ze všeho nejdříve bylo rozděleno společné jmění, opět bez nemovitosti, ale v dalším kroku by se řešilo dědictví po zemřelém. Tedy jeho majetek zbývající po předchozím kroku by se dělil mezi příbuzné. Záleželo by však na tom, zda byla napsána závěť, zda je platná apod.

V situaci, kdy po zemřelém zůstává manžel a dvě děti a nebyla nalezena platná závěť,  dědictví se dělí na tři části. Manžel i každé dítě získává třetinu. Jednalo-li by se o zdědění nemovitosti, stali by se tito tři dědicové jejími spoluvlastníky, každý s třetinovým podílem.

Pokud by byla sepsána platná závěť, je situace o něco složitější. Na rozdíl od dětí není manžel tzv. neopomenutelný dědic. Může se tedy stát, že dle závěti budou dědit pouze děti zůstavitele a na pozůstalého manžela se vůbec nedostane.

U dětí je to jiné, ty dle zákona musí určitý podíl na majetku získat, ledaže by byly před smrtí rodiče vyděděny. Nejedná se však vůbec o jednoduchý právní úkon. Zlobivé dítě je možné vydědit  pouze z důvodů uvedených v zákoně (neposkytoval rodiči potřebnou pomoc v nemoci, stáří, neprojevoval o rodiče opravdový zájem, byl odsouzen pro úmyslný trestný čin alespoň na jeden rok vězení nebo vede trvale nezřízený život).

V případě, že k vydědění nedošlo,  musí nezletilé děti získat minimálně svůj zákonný dědický podíl, tedy v konkrétním případě s pozůstalými dvěma dětmi a manželem by se jednalo o třetinu nemovitosti u každého dítěte.  Zletilé děti už nejsou tak chráněny a musí dostat alespoň polovinu svého zákonného podílu, což by byla jedna šestina z nemovitosti.

Obdarovaný manžel však může sepsat zcela platnou závěť, ve které zmíní jak děti, tak druhého manžela. Pokud by jeho děti byly nezletilé, může se z platné závěti dostat druhému manželovi pouze třetina darované nemovitosti a děti musí dostat také alespoň třetinu. Zletilé děti by mohly dostat každé pouze šestinu (minimální zákonný podíl) a pak by druhý manžel mohl z platné závěti zdědit zbylé dvě třetiny nemovitosti.

Nejlepší je však řešit vše včas

Další možností je vyřešit majetkové starosti smluvně a to smlouvou darovací. Pokud mají manželé nějaké starosti o získanou nemovitost nebo jen chtějí spolu tento majetek sdílet, může jeden z nich  část darované nemovitosti, nejlépe ideální jednu polovinu darovat druhému  manželovi.

Pro takové řešení je nutné sepsat tzv. darovací smlouvu, s čímž nejlépe pomůže advokát nebo notář. Ze  smlouvy musí jasně vyplývat, o kterou nemovitost se jedná, že je doposud ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů a že její ideální část je darována do podílového spoluvlastnictví druhého manžela. Takový převod majetku mezi příbuznými je osvobozen od darovací daně.

Na základě platné darovací smlouvy pak příslušný katastrální úřad zanese druhého manžela jako spoluvlastníka určené nemovitosti do katastru nemovitostí.