Přestože v posledních letech vlivem krize většina členských zemí EU zvýšila sazby DPH. Některé i několikrát (např. Maďarsko), tak celková míra zdanění klesá. V roce 2000 dosahovalo celkové zdanění za všechny členské země EU 40,4 % k HDP, za rok 2010 to bylo 38,4 % k HDP.
- Nejnižší celkové zdanění dle údajů za rok 2010 je v Lotyšsku (27,1 % k HDP), Rumunsku (27,2 % k HDP), Litvě (27,3 % k HDP), Bulharsku (27,4 % k HDP), Slovensku (28,1 % k HDP), Irsku (28,2 % k HDP). Nejvyšší je v Dánsku (47,6 % k HDP) a Švédsku (45,8 % k HDP). V Česku dosahuje 33,8 % k HDP, přičemž průměrná hodnota za všechny členské země EU je 38,9 % k HDP.
Od roku 2009 do roku 2010 nejvíce poklesla celková míra zdanění Maďarsku (ze 40,1 % na 37,7 %), Litvě (z 29,2 % na 27,1 %), Bulharsku (z 29 % na 27,4 %) a Estonsku (z 35,7 % na 34,2 %). Naopak nejvíce stoupla ve Španělsku (z 30,7 % na 31,9 %), Velké Británii (z 34,8 % na 35,6 %) a Lotyšsku (z 26,7 % na 27,3 %).
Boháči platí nejvyšší daně ve Švédsku
S nejvyššími daňovými odvody za letošní rok musí počítat občané s nadstandardními příjmy ve Švédsku a Dánsku. Kombinovaná sazba daně z příjmu fyzických osob (centrální a místní dohromady) v těchto zemích přesahuje totiž více než 55 %. Kombinovanou sazbou daně se rozumí souhrnná sazba daně z příjmu, tedy vybíraná na centrální i místní úrovni.
- Horní sazba daně z příjmu fyzických osob je nejvyšší ve Švédsku (56,6 %), Dánsku (55,4 %), Belgii (53,7 %), Nizozemí a Španělsku (52 %), Rakousku a Velké Británii (50 %).
- Nejméně odvedou na dani z příjmu fyzických osob občané s vysokými příjmy v zemích s rovnou sazbou daně z příjmu fyzických osob, kterými jsou Bulharsko (10 %), Česko a Litva (15 %), Rumunsko (16 %) a Slovensko (19 %).
Daň pro firmy: od 10 % po 36,1 %
Jak dodat domácí ekonomice potřebný impulz? Snižováním administrativy, regulace, zlepšováním legislativy a justice, zvyšováním ekonomické svobody a především snižováním daňové zátěže. Jednuduchý daňový systém a nízké sazby daně podporují domácí ekonomiku a lákají zahraniční investory. Z tohoto důvodu členské země Evropské unie i během ekonomické krize a nutnosti zvýšovat daňové příjmy, příliš sazby daně z příjmu právnických osob nezvyšovaly. Jak vidíme z přiložené tabulky, tak během 12 let členské země EU výrazně snížily sazbu daně z příjmu právnických osob.
- Mezi členskými zeměmi EU jsou však nadále značné rozdíly ve zdanění právnických osob. Kombinovaná sazba daně se pohybuje od 10 % do 36,1 %. Nejnižší sazba daně z příjmu právnických osob je v Bulharsku a Kypru (10 %) a Irsku (12,5 %), nejvyšší sazba kombinované daně z příjmu právnických osob je ve Francii (36,1 %) a Maltě (35 %).
V přiložené tabulce máme u jednotlivých evropských zemí uvedenu základní sazbu daně z příjmu právnických osob. V některých zemích však mohou malé společnosti s nižším ziskem či obratem při splnění zákonných podmínek (např. počet zaměstnanců, vlastnictví…) odvádět na dani z příjmu právnických osob méně. Nižší sazba je např. v Belgii (25 %), Francii (15 %), Nizozemí (20 %), Španělsku (25 %) nebo Velké Británii (20 %). Podpora malých a středních firem je nesmírně důležitá, protože právě tyto firmy jsou motorem ekonomiky. Nižší zdanění je jednou z cest, jak usnadnit těmto společnostem pozici na trhu.
Změny pro rok 2012
- Pro rok 2012 oproti roku 2011 výrazněji změnily horní sazbu daně z příjmu fyzických osob tyto země: Kypr (zvýšení z 30 % na 38,5 %), Španělsko (zvýšení ze 45 % na 52 %) a Itálie (zvýšení ze 45,6 % na 47,3 %).
- Pro rok 2012 oproti roku 2011 výrazněji změnily sazbu daně z příjmu právnických osob tyto země: Portugalsko (z 29 % na 31,5 %), Francie (z 34,4 % na 36,1 %). Velká Británie však sazbu daně snížila (z 26 % na 24 %). Stejně tak Finsko (z 26 % na 24,5 %).
Tabulka: Sazby přímých daní v EU (v %)
| Horní sazba daně z příjmu z FO |
Sazba daně z příjmu PO |
|||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Země |
2000 |
2012 |
Změna 2000 - 2012 |
2000 |
2012 |
Změna 2000 - 2012 |
| Belgie |
60,6 |
53,7 |
-6,9 |
40,2 |
34,0 |
-6,2 |
| Bulharsko |
40,0 |
10,0 |
-30,0 |
32,5 |
10,0 |
-22,5 |
|
Česko |
32,0 |
15,0 |
-17,0 |
31,0 |
19,0 |
-12 |
| Dánsko |
62,9 |
55,4 |
-7,5 |
32,0 |
25,0 |
-7,0 |
| Estonsko |
26,0 |
21,0 |
-5,0 |
26,0 |
21,0 |
-5,0 |
| Finsko |
54,0 |
49,0 |
-5,0 |
29,0 |
24,5 |
-4,5 |
| Francie |
59,0 |
46,8 |
-12,2 |
37,8 |
36,1 |
-1,7 |
| Irsko |
44,0 |
41,0 |
-3,0 |
24,0 |
12,5 |
-11,5 |
| Itálie |
45,9 |
47,3 |
1,4 |
41,3 |
31,4 |
-9,9 |
| Kypr |
40,0 |
38,5 |
-1,5 |
29,0 |
10,0 |
-19,0 |
| Litva |
33,0 |
15,0 |
-18,0 |
24,0 |
15,0 |
-9,0 |
| Lotyšsko |
25,0 |
25,0 |
0,0 |
25,0 |
15,0 |
-10,0 |
| Lucembursko |
47,2 |
42,1 |
-5,1 |
37,5 |
28,8 |
-8,7 |
| Maďarsko |
44,0 |
20,3 |
-23,7 |
19,6 |
20,6 |
1,0 |
| Malta |
35,0 |
35,0 |
0,0 |
35,0 |
35,0 |
0,0 |
| Německo |
53,8 |
47,5 |
-6,3 |
51,6 |
29,8 |
-21,8 |
| Nizozemí |
60,0 |
52,0 |
-8,0 |
35,0 |
25,0 |
-10,0 |
| Polsko |
40,0 |
32,0 |
-8,0 |
51,6 |
19,0 |
-11.0 |
| Portugalsko |
40,0 |
49,0 |
9,0 |
35,0 |
31,5 |
-3,7 |
| Rakousko |
50,0 |
50,0 |
0,0 |
34,0 |
25,0 |
-9,0 |
| Rumunsko |
40,0 |
16,0 |
-24,0 |
25,0 |
16,0 |
-9,0 |
| Řecko |
45,0 |
49,0 |
4,0 |
40,0 |
30,0 |
-10,0 |
| Slovensko |
42,0 |
19,0 |
-23,0 |
29,0 |
19,0 |
-10,0 |
| Slovinsko |
50,0 |
41,0 |
-9,0 |
25,0 |
20,0 |
-5,0 |
| Španělsko |
48,0 |
52,0 |
4,0 |
35,0 |
30,0 |
-5,0 |
| Švédsko |
51,5 |
56,6 |
5,1 |
28,0 |
26,3 |
-1,7 |
| Velká Británie |
40,0 |
50,0 |
10,0 |
30,0 |
24,0 |
-6,0 |
Pramen: Eurostat, Taxation trends in the European Union, STAT/12/77, 21 May 2012



Test ojetiny: Možná se vyplatí nejít automaticky pro Škodu. Opel Insignia II je opomíjenou ojetinou za skvělé peníze
Tohle měla být Škoda pro chudé. Sagitta představovala zajímavý nápad, ale do série se nedostala
Na Slovensku nově může člověk dostat pokutu za rychlost, pokud poběží na autobus. Po chodníku se teď musí chodit a jezdit nanejvýš 6 km/h
Test Volkswagen Caravelle Long 2.0 TDI 4Motion: Mikrobus do nepohody
Malý náklaďáček mnoha jmen: Škoda/Aero/Praga (A) 150 byla nedoceněným československým dříčem
