Do důchodu půjdeme později než v Německu

Ve většině vyspělých zemí se postupně zvyšuje důchodový věk a Česko patří mezi země s nejrazantnějším zvyšováním. U nás se zvyšuje důchodový věk více než například v sousedním Německu.

• Žena narozená v roce 1946, která vychovala dvě děti, mohla odejít do předčasného důchodu v 57 letech, žena narozená v roce 1971 (rovněž 2 děti) bude moci odejít do důchodu v 66 letech. Důchodový věk se v tomto případě zvýšil o 9 let!

V Německu je důchodový věk stejný pro muže i ženy. V Česku bude stejný pro muže i ženy (bez ohledu na počet vychovaných dětí) narozené v roce 1975, kdy se důchodový věk sjednotí na 64 let a 8 měsíců.

V Německu se zvyšuje důchodový věk pomaleji

Muži i ženy narození v roce 1946 a dříve mají v Německu důchodový věk 65 let. Důchodový věk se nejdříve prodlužuje každoročně o jeden měsíc. Občané narození v letech 1947 až 1958, tak mají důchodový věk vždy o jeden měsíc vyšší, než občané narození o rok dříve. Po roce 1958 se důchodový věk zvyšuje každoročně o dva měsíce tak, aby občané narození v roce 1964 a později měli důchodový věk 67 let. Důchodový věk 67 let tedy v Německu platí pro všechny občany narozené po roce 1964. V Česku nikoliv.

• Pro občany narozené před rokem 1977 je důchodový věk v Německu vyšší než v Česku, pro mladší občany je naopak důchodový věk v Česku vyšší. Vždyť důchodový věk pro dnešní teenagery (rok narození 1995) je 70 let.

Důchodový věk v Česku se postupně prodlužeje více než v západoevropských zemích.

Obliba předčasných důchodů roste

Zvyšování důchodového věku je hlavním důvodem, proč stoupá počet předčasných důchodů. Tento trend bude nadále pokračovat. V Německu lze do předčasného důchodu odejít v 63 letech, pokud je splněna podmínka 35 let pojištění. V loňském roce odešel v Německu do předčasného důchodu téměř každý druhý penzista. Přestože rozdíl mezi řádným a předčasným důchodem není vůbec zanedbatelný. Za každý rok předčasnosti činí v Německu krácení důchodu 3,6 %. Krácení je obdobné jako v Česku.

Motivy pro předčasný důchod (v Česku i Německu) jsou:

• Zdravotní problémy, které však nejsou dostatečné pro vznik nároku na invalidní důchod.
• Ztráta zaměstnání v předdůchodovém věku a nemožnost najít nové místo. Situace občanů v předdůchodovém věku není na trhu práce jednoduchá v Česku ani v Německu.
• U občanů s dostatečnými vlastními úsporami je to snaha si maximálně užít penzi. Právě v prvních letech penze senioři nejvíce cestují nebo studují. 

Příspěvek za přesluhování nemotivuje

Jestliže občané po dosažení důchodového věku nadále pracují a neodejdou do penze, budou mít následně vyšší penzi. V Německu se důchod zvyšuje za každý ukončený rok práce o 6 % (stejně jako v Ćesku). Přesto této možnosti příliš občanů nevyužívá, hlavním důvodem je vysoký důchodový věk, kdy řada pracovních činností již ve vysokém tempu vykonávat nelze.

Státní penze klesá v Česku i Německu

Poměr mezi průměrnou mzdou a penzí klesá v Česku i Německu. Současně mají penzisté vyšší osobní inflaci než je zveřejňovaná inflace. Nejvíce totiž stoupají ceny energiií, bydlení a potravin, což jsou dominantní výdajové položky pro penzisty. V Německu v roce 1983 dosahovala státní penze 65 % průměrné čisté mzdy, v roce 2000 již 53 % a v roce 2009 dokonce pouze 50 %.

Tabulka: Výše státního důchodu v závislosti na příjmu

Pramen: OECD, Pensions at a Glance 2011

V Německu a Česku je rozdílný výpočet penze. Německý systém je více založen na zásluhovosti, neboť občané s vyššími příjmy mají důchod (v %) téměř ve stejné výši jako občané s nižšími příjmy. V Česku je při výpočtu důchodu více zohledněn princip solidarity, proto občané s vyššími příjmy mají nižší důchod (v % v porovnání s předchozím příjmem) než občané s nízkými příjmy. Pro občany s průměrnou mzdou a nižší je český důchodový systém výhodnější, neboť česká penze je v porovnání s předchozím příjmem vyšší. U nadprůměrných příjmů je důchodový systém v Německu výhodnější. Občan mající mzdu ve výši 1,5násobku průměrné mzdy má v Německu důchod ve výši 57 % předchozí čisté mzdy, v Česku ve výši 49 % předchozí čisté mzdy.

Tabulka: Zvyšování důchodového věku v Česku a Německu (u vybraných ročníků narození)