Příliš vysoké daňové sazby odrazují zahraniční investory a domácí výrobci mají problémy uspět na mezinárodních trzích. Kde je daňová zátěž nejnižší, kde nejvyšší a jak si stojí Česko?

V roce 2008 kleslo daňové zatížení hned v 17 zemích OECD (z 26 zemí, pro které jsou údaje za rok 2008 k dispozici). Jediné země, kde daňové zatížení v roce 2008 stouplo oproti roku 2007 o více než 1 % jsou Mexiko (o 3,1 %) a Lucembursko (o 1,7 %).

Jak se počítá daňové zatížení?

Dle metodiky OECD se celkové daňové zatížení v jednotlivých členských zemích počítá jako poměr všech daňových příjmů na hrubém domácím produktu daného státu. V roce 2008 došlo za všechny členské země OECD ke snížení daňové zátěže. Přestože daňové zatížení není pro všechny členské země OECD za rok 2008 k dispozici (chybí údaje za Nizozemí, Polsko, Austrálii a Japonsko), očekává se jeho snížení za všechny země OECD v roce 2008 o půl procenta oproti roku 2007. Hlavním důvodem je daňový výpadek na příjmové stránce státního rozpočtu vlivem hospodářské recese. Výběr z daní totiž klesá rychleji než hrubý domácí produkt daného státu. Tento efekt se nejvíce projevil na Islandu (daňové zatížení kleslo o 4,8 %), Španělsku (pokles o 4,2 %) a Irsku (pokles o 2,5 %). Všechny tři země přitom postihla hospodářská recese nejcitelněji. Nejcitelnější byl v těchto zemích pokles v daňovém příjmu státu z DPH a daní z příjmu fyzických a právnických osob.

Jak je to v letošním roce?

Data za rok 2009 sice ještě nejsou k dispozici, ale všeobecně se očekává další snižování daňové zátěže. Některé země totiž na konci roku 2008 nebo počátkem roku 2009 snížily daňové sazby s cílem podpořit poptávku (více se dočtete v sekci Janotův balíček nebo v článku Daňové novinky v roce 2010). Např. v Česku došlo ke snížení sazby sociálního pojištění (u zaměstnance z 8,5 % na 6 % a u zaměstnavatele z 26 % na 25 %). Přílišné snižování daňových sazeb v některých zemích prohloubilo problémy s udržením zdravých veřejných financí. Při snižování daňových sazeb a nižších státních příjmech je potřeba současně snižovat státní výdaje. Po odeznění krize, tak budou muset některé země přistoupit k opětovnému zvyšování daňových sazeb.

Daňové zatížení v Česku

V Česku je celkové daňové zatížení jedenácté nejvyšší z členských zemí OECD, i když jsou v Česku poměrně nízké přímé daně (vyzkoušejte kalkulačku daně z příjmů). Důvodem je vysoké sociální pojištění a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem a zaměstnancem, které se rovněž při výpočtu celkového daňového zatížení zohledňuje. Současně je však daňová soustava a placení daní v Česku složitá, vyplývá to z poslední zprávy Světové banky „Doing Business 2010“. V této zprávě bylo hodnoceno 183 zemí v různých kategoriích za období červen 2008 až květen 2009 a v hodnocení jednoduchosti daní patří Česku až 121. místo (nejhorší umístění ze všech sledovaných deseti kategorií). Problémem Česka je především vysoká časová náročnost spojená s veškerou daňovou agendou a složité daňové předpisy. Čas nutný k přípravě podkladů a vyplnění všech potřebných daňových přiznání je příliš vysoký (zjednodušte si vyplnění daňových formulářů a stáhněte si je v Excelu, který za vás vše důležité vypočítá). Přestože je celkové daňové zatížení v Česku nižší než ve Skandinávii, jsou skandinávské daňové systémy podstatně jednodušší. Jak si vede Česko v EU, to je tématem článku EU – které státy daně snižují a které zvyšují?

Skandinávie – vysoké ale jednoduché daně

Z členských zemí OECD je nejvyšší míra zdanění v Dánsku (48,3 % k HDP), následuje Švédsko (47,1 %). Přesto patří uvedené dvě země společně s Finskem a Novým Zélandem mezi země, kde celkové daňové zatížení klesalo nepřetržitě v posledních třech letech. I přes vysoké daňové zatížení je švédský daňový systém 42. nejjednodušší na světě. Daňová agenda zabere domácím společnostem pětkrát méně času než v Česku. Veškeré záležitosti lze vyřídit on-line. Nejnižší zdanění je v Mexiku (21,1 % k HDP) a Turecku (23,5 %). Přečtěte si také článek Jak vysokou daň z příjmu platí občané ve světě? 

Tabulka: Daňové zatížení v členských zemích OECD (v % k HD)

Pramen: OECD, Revenue Statistics, 1965-2008, 2009 Edition