Kterým zemím EU se nejvíce snížil dluh?

16.02.2018 | , Finance.cz
MAKRODATA A EU


Snižování dluhu si vyžaduje často bolestné škrty a zvyšování daní. Většinou se nesetkává s porozuměním ze strany občanů a vláda, která zavádí úsporná opatření, často za svoji odvahu zaplatí svou hlavou. Nicméně i v Evropě najdeme země, který svůj veřejný dluh vztažený k HDP snížily velmi výrazně oproti období ekonomické krize. Některé státy mají dokonce menší veřejný dluh než před nástupem ekonomické krize. O které státy se jedná? A jak je na tom Česká republika?

Veřejné dluhy zemí EU si prošly v době ekonomické krize zatěžkávací zkouškou, z které se veřejné finance budou vzpamatovávat minimálně několik příštích (možná desítek) let. Můžeme doufat, že se vlády nejvíce dotčených zemí (Řecka, Portugalska, Irska, Itálie apod.) poučily a začaly stlačovat veřejné dluhy. Zatím to tak moc nevypadá, ale na dnešních několika málo případech si ukážeme, že když se chce, tak to jde. Které země jsou na tom ještě lépe než před krizí? Jak je na tom ČR, Slovensko a Německo?

Norsko - lídr v lyžování a dluhu snižování

Zdroj: Shutterstock

Norsko - krotitel dluhů?

Nejvíce dokázali za posledních 10 let svůj podíl veřejného dluh na HDP snížit v Norsku, které ovšem není členem EU, ale je s ní velmi integrováno. Je členem Evropského hospodářského prostoru a rovněž je členem Schengenského prostoru. Norsko stlačilo dluh o více než 28 p. b., v třetím kvartálu roku 2007 činil veřejný dluh cca polovinu norského HDP a v třetím kvartálu 2017 činil o 15 p. b. méně – cca 35 % HDP. Co stojí za úspěchem Norska? Jak jistě víte, tak Norsko je jedna z nejvyspělejších ekonomik světa, která navíc těží z obrovských přírodních zdrojů, které zaměstnávají mnoho Norů a celkem slušně plní státní pokladnu (ropa, zemní plyn, rybolov, těžba dřeva, levná výroba energie díky vodním elektrárnám). Díky těmto příjmům si může Norsko dovolit velký sociální stát, tedy velkou míru  přerozdělování, sociálních výhod a služeb „zdarma“ placených státem. Norsko je silně provázáno s EU, ale jeho občané již dvakrát v referendu odmítli vstup do EU a proti vstupu je v dnešní době přibližně 70 % obyvatel Norska.

Kterým zemím EU se podařilo během 10 let snížit dluh?

Pouze dvěma zemím EU se podařilo (ve srovnání s údaji před deseti lety) snížit svůj poměr veřejného dluhu k HDP. Nejvíce se ze zemí EU podařilo stlačit veřejný dluh ve vztahu k HDP Maltě. Malta ukazuje cestu ostatním státům jižní Evropy, že i pokud mají vysoký veřejný dluh a zavedené euro, tak se pomocí škrtů dá dluh poměrně efektivně snížit. Nicméně Malta má vedle ostatních zemí jižní Evropy jednu velkou výhodu, a tou je silný růst HDP, který v roce 2014 činil 8,3 % HDP. O takových výsledcích si mohou v Řecku a Španělsku nechat jenom zdát. Navíc vedle vysoké míry nezaměstnanosti Řecka a Španělska vypadá počet nezaměstnaných Malťanů jako hrstka - v prosinci 2017 činila nezaměstnanost na Maltě přibližně 3,6 %, což je třetí nejnižší míra za ČR a Německem. Pro srovnání nezaměstnanost v Řecku a Španělsku byla ve stejném období 20,7 %, respektive 16,4 % (což je řadí na úplný chvost EU).

Pořadí zemí EU a EHP seřazených dle největšího snížení veřejného dluhu mezi lety 2007 až 2017 

Pořadí Země HDP v třetím kvartálu 2017 Srovnání veřejného dluhu vztaženého na HDP mezi 3. kvartálem 2007 a 3. kvartálem 2017 Srovnání veřejného dluhu vztaženého na HDP mezi 3. kvartálem 2012 a 3. kvartálem 2017 Srovnání veřejného dluhu vztaženého na HDP mezi 3. kvartálem 2016 a 3. kvartálem 2017
1 Norsko 35,1 % -15,1 % +6,2 % +0,3 %
2 Malta 54,9 % -6,5 % -14,1 % -4,4 %
3 Švédsko 38,6 % -0,8 % +1,2 % -3,2 %
4 Německo 65,1 % +1,0 % -14,9 % -4,1 %
5 Rakousko 80,4 % +5,3 % -1,9 % -2,3 %
6 Estonsko 8,9 % +5,6 % -0,5 % -0,6 %
7 Maďarsko 72,4 % +7,4 % -4,8 % -2,7 %
8 Polsko 52,0 % +7,7 % -1,7 % -1,2 %
9 Dánsko 36,9 % +7,8 % -9,8 % -1,9 %
10 Česká republika 35,1 % +8,0 % -9,2 % -3,1 %
11 Bulharsko 25,6 % +8,4 % +8,0 % -2,9 %
12 Nizozemsko 57,0 % +12,8 % -8,0 % -4,5 %
13 Belgie 107,0 % +14,6 % +0,6 % -1,8 %
14 Lucembursko 23,4 % +15,6 % +1,4 % +1,8 %
15 Slovensko 51,3 % +20,5 % -0,3 % -1,4 %
  Eurozóna 88,1 % +21,5 % -0,8 % -1,6 %
  Evropská unie 82,5 % +23,7 % -1,2 % -0,4 %

Zdroj: Eurostat

Další zemí EU, které se snížil veřejný dluh vztažený k HDP, je Švédsko, které má dlouhodobě velmi stabilní podíl veřejného dluhu na HDP. Pokud se podíváme na snížení podílu veřejného dluhu na HDP, tak stojí za zmínku náš velký soused, Německo, které během pěti let snížilo tento podíl o téměř 15 p. b. Zadlužení Německa přesahovalo za časů krize 80 % a zlí jazykové předpovídali Německu další zadlužování. Vláda Angely Merkelové ovšem dokázala (i díky slušně šlapající ekonomice a vyššímu výběru daní) snížit podíl veřejného dluhu na cca 65 % HDP. Měli bychom zmínit i další evropské velmoci - Francii a Velkou Británii, které i nadále pokračují ve zvyšování veřejného dluhu na HDP (o 32,6 p.b. na 98,4 % HDP Francie, respektive o 45,4 p. b. na 87,2 % HDP Velké Británie).

Ve srovnání třetího kvartálu roku 2012 se stejným kvartálem 2017 se podařilo snížit podíl veřejného dluhu na HDP hned 14 zemím EU a oproti minulému roku svůj podíl veřejného dluhu na HDP snížilo hned 24 zemí EU. To ukazuje snahu o snižování veřejného dluhu, nicméně Řecko a Itálie, tedy dvě země s největšími dluhy, se nadále potýkají růstu podílu veřejného dluhu na HDP.

 Česká republika - růstem HDP k snižování dluhu

Česká republika díky silnému růstu HDP snižuje podíl veřejného dluhu k HDP a i nadále splňuje tuto část Maastrichtských kritérií. A to i přesto, že vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL celé volební období plánovala schodkové rozpočty, které se díky dobře šlapající ekonomice a příjmům z EU ne vždy potvrdily (například v roce 2016).

Řecko, Portugalsko a Španělsko na chvostu

Naše oblíbené dovolenkové destinace se bohužel neustále potácejí na předních příčkách nejzadluženějších zemí EU a společně se Slovinskem tvoří skupinu zemí, kterým zadlužení stouplo o více než polovinu jejich HDP. O nejvíce zadlužených zemích EU jsme psali v našem minulém článku. Naopak nejméně zadluženou zemí je Estonsko, které patří k jedněm z nejprogresivněji se vyvíjejících se států EU. O dalších nejméně zadlužených zemí EU si rovněž můžete přečíst na našich stránkách. Dále jsme se také zabývali zadlužení světových velmocí, které rovněž není zanedbatelné. Musíme ovšem poznamenat, že vždy jde o strukturu dluhu. Je rozdíl, když veřejný dluh vlastní obyvatelé dané země (např. Japonsko), nebo cizí státy (např. Řecko).

Můžeme jen doufat, že se evropským politikům podaří zkrotit vysoké veřejné dluhy v jejich zemích, protože další ekonomická krize může přijít rychle a bez pozvání. A to už by se na jihu Evropy mohl začít šířit temný stín bankrotu.

Autor článku

Michal Bureš

Michal Bureš  

Šéfredaktor Finance.cz


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 5
Hlasováno: 4 krát

Články ze sekce: MAKRODATA A EU