Jak se žije v Česku za průměrnou mzdu v porovnání s ostatními zeměmi?

Na průměrnou hrubou mzdu většina zaměstnanců ve všech zemích OECD nedosáhne, neboť průměrná hrubá mzda je nadhodnocena příjmy nejlépe ohodnocených zaměstnanců. Průměrnou a vyšší mzdu pobírá přibližně jedna třetina zaměstnanců. V mimoevropských zemích OECD je to ještě méně, neboť nejvyšší mzdové rozdíly jsou v Mexiku, v Chile, v USA a v Izraeli. Nejmenší mzdové rozdíly jsou v zemích Skandinávie, v Česku, na Slovensku a ve Slovinsku.

Příjmové rozdíly mezi zaměstnanci se přitom ve vyspělých zemích zvyšují, protože nejvíce stoupají mzdy desetině nejlépe ohodnocených zaměstnanců. K růstu mezd zaměstnanců vykonávajících pomocné práce přispívá i zvyšování minimální mzdy, ke kterému dochází ve většině členských zemích Evropské unie každoročně od 1. ledna.

• Jak se v roce 2018 změnila minimální mzda?
• Jaké jsou průměrné mzdy v OECD?

Rozdílné ceny zboží a služeb

Dle porovnání hrubé mzdy v paritě kupní síly získáme představu o životní úrovni zaměstnanců pracujících za průměrnou mzdu v jednotlivých zemích OECD. Údaj o průměrné mzdě v paritě kupní síly totiž zohledňuje cenové rozdíly, přičemž výdaje za bydlení a služby se napříč zeměmi výrazně liší. Rozdíly v úrovni hrubé mzdy v paritě kupní síly jsou tedy nižší než při porovnání průměrných hrubých mezd v nominální hodně.

• V paritě kupní síly je průměrná hrubá roční mzda na Islandu vyšší než v Mexiku 5krát, v nominální hodnotě to je 14,3krát.
• V nominální hodnotě byla z členských zemí OECD nejvyšší průměrná hrubá mzda na Islandu, v paritě kupní síly je však průměrná hrubá mzda nejvyšší ve Švýcarsku a vyšší než na Islandu je ještě v Lucembursku.
• V Norsku byla za rok 2017 průměrná hrubá mzda třetí nejvyšší, ale v paritě kupní síly je až osmá nejvyšší, neboť ceny zboží a služeb jsou zde velmi vysoké. Obdobná situace je i v ostatních severských zemích.

(foto: Shutterstock)

Nejbohatší jsou Švýcaři

Dle hodnoty roční hrubé průměrné mzdy v paritě kupní síly za rok 2017 můžeme členské země OECD rozdělit do čtyř skupin. Česko najdeme v poslední skupině, kde roční hrubá mzda v paritě kupní síly nedosahuje ani 30 000 USD. Nižší hrubá mzda než v Česku je pouze v šesti členských zemích.

• Nad 60 000 USD

Za rok 2017 byla nejvyšší roční hrubá mzda v paritě kupní síly ve Švýcarsku (70 835 USD), v Lucembursku (65 716 USD), na Islandu (63 661 USD), v Německu (63 551 USD) a v Nizozemí (62 981 USD).

• Od 50 000 USD do 60 000 USD

Vysoká hrubá roční mzda v paritě kupní síly za rok 2017 byla ještě v Belgii (58 545 USD), v Rakousku (57 581 USD), v Norsku (56 401 USD), v Dánsku (56 211 USD), ve Velké Británii (54 319 USD), v USA (52 988 USD), v Japonsku (52 946 USD) a v Koreji (52 505 USD).

• Od 30 000 USD do 50 000 USD

Hned v jedenácti členských zemích OECD činila za rok 2017 hrubá roční průměrná mzda v paritě kupní síly více než 30 000 USD a méně než 50 000 USD, a sice ve Finsku (49 013 USD), ve Francii (48 339 USD), ve Švédsku (47 658 USD), v Irsku (45 093 USD), v Itálii (43 304 USD), v Kanadě (40 983 USD), ve Španělsku (40 451 USD), na Novém Zélandu (39 826 USD), v Izraeli (39 215 USD), v Řecku (35 165 USD), ve Slovinsku (31 417 USD) a v Portugalsku (30 888 USD).

• Do 30 000 USD

V devíti členských zemích OECD nedosahovala za rok 2017 průměrná roční hrubá mzda v paritě kupní síly ani 30 000 USD, a to v Turecku (29 263 USD), v Polsku (27 816 USD), v Česku (27 536 USD), v Estonsku (26 796 USD), v Maďarsku (26 012 USD), na Slovensku (23 484 USD), v Chile (22 616 USD), v Lotyšsku (21 755 USD) a v Mexiku (12 730 USD).

Pramen: OECD, OECD Tax Database: Table I.7. Top statutory personal income tax and top marginal tax rates for employees