Co více zvýší důchod? Odpracované roky, nebo příjmy?

Měsíční částka starobního důchodu závisí na získané době pojištění a výši průměrné mzdy za odpracované roky. Komu zvyšuje státní důchod více doba pojištění a komu průměrná mzda? Podívejme se na praktické příklady.
Autor: Shutterstock
14. 4. 2023

Sdílet

V roce 2023 závisí měsíční částka starobního důchodu na době pojištění v celých ukončených letech a výši osobního vyměřovacího základu (OVZ, průměrné hrubé měsíční mzdě v současné hodnotě). Čím vyšší doba pojištění a vyšší osobní vyměřovací základ, tím vyšší měsíční starobní důchod.

Doba pojištění se hodnotí v celých ukončených letech a mimo odpracovaných let se započítávají i tzv. náhradní doby pojištění (např. péče o dítě do 4 let věku, studium před rokem 2010 v zákonném rozsahu, evidence na Úřadu práce v zákonném rozsahu). Osobní vyměřovací základ při výpočtu starobního důchodu v roce 2023 se vypočítává z rozhodných příjmů, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, v letech 1986 až 2022.

Při nižších příjmech hraje vyšší roli OVZ

Pro žadatele o starobní důchod s nižším osobním vyměřovacím základem je při výpočtu starobního důchodu důležitější každá tisícikoruna osobního vyměřovacího základu než rok pojištění navíc, jak si ukážeme na praktickém příkladu.

Praktický příklad – podprůměrné příjmy

Pan Pavel má osobní vyměřovací základ ve výši 15 000 Kč a získal dobu pojištění v rozsahu 45 let. Měsíční starobní důchod pana Pavla podle výpočtové formule důchodu začátkem roku 2023 je 14 165 Kč (základní výměra 4040 Kč + procentní výměra 10 125 Kč). Od červnové splátky důchodu se zvýší důchod na 14 798 Kč.

Pan Radim má osobní vyměřovací základ ve výši 16 000 Kč a získal dobu pojištění v rozsahu 44 let. Měsíční starobní důchod pana Radima podle výpočtové formule důchodu začátkem roku 2023 je 14 600 Kč (základní výměra 4040 Kč + procentní výměra 10 360 Kč). I panu Radimovi se zvýší důchod, a to na 15 243 Kč.

Pan Radim má tedy měsíční důchod vyšší o 435 Kč než pan Pavel, přestože má dobu pojištění nižší o jeden rok, ale vyšší osobní vyměřovací základ o 1000 Kč znamená pro pana Radima vyšší měsíční důchod, než má pan Pavel.

Čtěte také: 10 mýtů, které mohou negativně ovlivnit důchod

Při vyšších příjmech hraje vyšší roli doba pojištění

Pro žadatele o starobní důchod s vyšším osobním vyměřovacím základem je při výpočtu starobního důchodu důležitější každý rok pojištění než vyšší osobní vyměřovací základ o tisícikorunu, jak si ukážeme na praktickém příkladu.

Praktický příklad – nadprůměrné příjmy

Paní Aneta má osobní vyměřovací základ ve výši 60 000 Kč a získala dobu pojištění v rozsahu 45 let. Měsíční starobní důchod paní Anety podle výpočtové formule důchodu začátkem roku 2023 je 23 433 Kč (základní výměra 4040 Kč + procentní výměra 19 393 Kč). Od června se zvýší důchod paní Anetě na 24 280 Kč.

školení pri začínající mzdové účetní

Paní Denisa má osobní vyměřovací základ ve výši 61 000 Kč a získala dobu pojištění v rozsahu 44 let. Měsíční starobní důchod paní Denisy podle výpočtové formule důchodu začátkem roku 2023 je 23 174 Kč (základní výměra 4040 Kč + procentní výměra 19 134 Kč). I paní Denise se zvýší důchod, a to na 24 015 Kč.

Paní Aneta má tedy měsíční důchod vyšší o 259 Kč, protože získala dobu pojištění o jeden rok vyšší než paní Denisa. Vyšší doba pojištění zvýšila paní Anetě měsíční důchod více, než jí ho snížil nižší osobní vyměřovací základ o 1000 Kč.

 

Více o autorovi

Petr Gola
Externí redaktor. Věnuje se především důchodovým tématům.




Nejnovější články