Co vstupuje do výpočtu důchodu

Základem výpočtu důchodu je roční vyměřovací základ, který získáme vynásobíme-li vyměřovací základ (jednoduše naše příjmy v daném roce) koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu.

Vyměřovací základ

Vyměřovací základ (příjmy vstupující do výpočtu důchodu) není tak jednoduché definovat. Pro výpočet starobního důchodu za dobu po 31. 12. 1995 je vyměřovacím základem vyměřovací základ pro stanovení pojistného na sociální pojištění a příspěvku na státní politiku a za dobu před 1. 1. 1996 hrubý výdělek stanovený pro účely důchodového zabezpečení. To znamená, že všechny příjmy, ze kterých odvádíte pojistné (viz výše), vstupují do výpočtu důchodu. V případě, že z příjmů neplatíte pojistné, pak do výpočtu nevstupují. Tento roční vyměřovací základ pak vydělíme rozdílem počtu kalendářních dnů za daný rok a počtem vyloučených dnů a vynásobíme číslem 30,4167 (to je průměrný počet dní v kalendářním měsíci).

Výsledkem je osobní vyměřovací základ, což je zjednodušeně řečeno průměrná měsíční mzda pojištěnce za jeho produktivní život. Při výpočtu osobního vyměřovacího základu se dřívější příjmy násobí koeficientem zohledňujícím inflaci v daném roce, tak aby všechny příjmy v jednotlivých letech byly pro důchodové účely na srovnatelné úrovni. Z osobního vyměřovacího základu se následně počítá měsíční penze. Osobní vyměřovací základ je spolu s počtem získaných let pojištění základním údajem pro výpočet penze. Vyměřovací základ se dále redukuje.

Vývoj výše redukčních hranic

Od roku 2024 dochází ke změně redukčních hranic:

  • Do částky první redukční hranice (19 346 Kč) se bude osobní vyměřovací základ započítávat ze 100 %.
  • Z částky nad první redukční hranici (19 346 Kč) do druhé redukční hranice (175 868 Kč) se bude osobní vyměřovací základ započítávat z 26 %.
  • Na částku nad druhou redukční hranici (175 868 Kč) se již nepřihlíží.

Takto redukovaný osobní vyměřovací základ je brán jako výpočtový základ, který vstupuje do finálního vzorečku pro výpočet důchodu.

Redukce vyměřovacího základu v roce 2023:

  • Do částky první redukční hranice (17 743 Kč) se bude osobní vyměřovací základ započítávat ze 100 %.
  • Z částky nad první redukční hranici (17 743 Kč) do druhé redukční hranice (161 296 Kč) se bude osobní vyměřovací základ započítávat z 26 %.
  • Na částku nad druhou redukční hranici (161 296 Kč) se již nepřihlíží.

Takto redukovaný osobní vyměřovací základ je brán jako výpočtový základ, který vstupuje do finálního vzorečku pro výpočet důchodu.

Redukce vyměřovacího základu v roce 2022:

  • Do částky první redukční hranice (17 121 Kč) se bude osobní vyměřovací základ započítávat ze 100 %.
  • Z částky nad první redukční hranici (17 121 Kč) do druhé redukční hranice (155 644 Kč) se bude osobní vyměřovací základ započítávat z 26 %.
  • Na částku nad druhou redukční hranici (155 644 Kč) se již nepřihlíží.

Takto redukovaný osobní vyměřovací základ je brán jako výpočtový základ, který vstupuje do finálního vzorečku pro výpočet důchodu.

Redukční hranice osobního vyměřovacího základu
Rok První redukční hranice  Druhá redukční hranice
2024 19 346 Kč 175 868 Kč
2023 17 743 Kč 161 296 Kč
2022 17 121 Kč 155 644 Kč
2021 15 595 Kč 141 764 Kč
2020 15 328 Kč 139 340 Kč
2019 14 388 Kč 130 796 Kč
2018 13 191 Kč 119 916 Kč
2017 12 423 Kč 112 928 Kč
2016 11 883 Kč 108 024 Kč
2015 11 709 Kč 106 444 Kč

Poznámka: Do částky první redukční hranice se osobní vyměřovací základ započítává ze 100 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se osobní vyměřovací základ započítává z 26 % a na částku nad druhou redukční hranici se již nepřihlíží.

Redukce vyměřovacího základu v dřívějších letech

Před rokem 2015 docházelo nejen ke každoročnímu určování nové výše redukčních hranic (v té době byly dokonce tři redukční hranice), ale navíc se také postupně měnila procenta zápočtu osobního vyměřovacího základu při redukci.

Pro rok 2014  vypadala redukce vyměřovacího základu takto:

  • Do částky první redukční hranice (11 415 Kč) se bude osobní vyměřovací základ započítávat ze 100 %.
  • Z částky nad první redukční hranici (11 415 Kč) do druhé redukční hranice (30 090 Kč) se bude osobní vyměřovací základ započítávat z 26 %.
  • Z částky nad druhou redukční hranici (30 090 Kč) do třetí redukční hranice (103 768 Kč) se bude osobní vyměřovací základ započítávat z 22 %
  • Nad třetí redukční hranici (103 768 Kč) se bude osobní vyměřovací základ započítávat ze 3 %.

Údaje pro výpočet důchodů

Údaje pro výpočet důchodů přiznaných v roce 2019 - 2024
  Koeficient nárůstu VVZ   Všeobecný
vyměřovací
základ

Přepočítací
koeficient

V roce 2019 2020 2021 2022 2023 2024    
1986 11,0318 11,7525 11,9570 13,1279 13,6044 14,8334 2 964 Kč  
1987 10,8057 11,5117 11,7120 12,8589 13,3257 14,5295 3 026 Kč  
1988 10,5648 11,2551 11,4509 12,5722 13,0286 14,2056 3 095 Kč  
1989 10,3149 10,9888 11,1800 12,2748 12,7204 13,8695 3170 Kč  
1990 9,9507 10,6009 10,7853 11,8414 12,2713 13,3799 3 286 Kč  
1991 8,6229 9,1863 9,3461 10,2613 10,6339 11,5945 3 792 Kč  
1992 7,0409 7,501 7,6315 8,3788 8,6829 9,4673 4 644 Kč  
1993 5,6211 5,9884 6,0926 6,6892 6,9320 7,5582 5 817 Kč  
1994 4,7416 5,0514 5,1393 5,6425 5,8474 6,3756 6 896 Kč 1,1914
1995 4,0012 4,2627 4,3368 4,7615 4,9344 5,3801 8 172 Kč 1,1978
1996 3,3793 3,6001 3,6627 4,0214 4,1674 4,5438 9 676 Kč 1,1194
1997 3,0570 3,2568 3,3134 3,6379 3,7700 4,1105 10 696 Kč 1,0891
1998 2,7964 2,9791 3,0309 3,3277 3,4485 3,3600 11 693 Kč 1,0850
1999 2,5838 2,7526 2,8005 3,0748 3,1864 3,4742 12 655 Kč 1,0620
2000 2,4239 2,5822 2,6272 2,8844 2,9891 3,2592 13 490 Kč 1,0942
2001 2,2335 2,3794 2,4208 2,6579 2,7543 3,0032 14 640 Kč 1,0693
2002 2,0812 2,2172 2,2558 2,4767 2,5666 2,7984 15 711 Kč 1,0717
2003 1,9499 2,0773 2,1135 2,3204 2,4047 2,6219 16 769 Kč 1,0665
2004 1,8286 1,948 1,9819 2,1760 2,2550 2,4587 17 882 Kč 1,0532
2005 1,7384 1,852 1,8842 2,0687 2,1438 2,3375 18 809 Kč 1,0707
2006 1,6308 1,7374 1,7676 1,9407 2,0112 2,1928 20 050 Kč 1,0753
2007 1,5189 1,6182 1,6463 1,8075 1,8732 2,0424 21 527 Kč 1,0942
2008 1,4046 1,4963 1,5224 1,6714 1,7321 1,8886 23 280 Kč 1,0184
2009 1,3573 1,446 1,4711 1,6152 1,6738 1,8250 24 091 Kč 1,0269
2010 1,3332 1,4203 1,4450 1,5865 1,6441 1,7926 24 526 Kč 1,0249
2011 1,3031 1,3882 1,4124 1,5507 1,6070 1,7521 25 093 Kč 1,0315
2012 1,2623 1,3448 1,3682 1,5022 1,5567 1,6973 25 903 Kč 1,0015
2013 1,2623 1,3448 1,3682 1,5022 1,5567 1,6973 25 903 Kč 1,0273
2014 1,2406 1,3216 1,3446 1,4763 1,5299 1,6681 26 357 Kč 1,0246
2015 1,2041 1,2828 1,3051 1,4329 1,4849 1,6190 27 156 Kč 1,0396
2016 1,1575 1,2331 1,2545 1,3774 1,4274 1,5563 28 250 Kč 1,0612
2017 1,0843 1,1551 1,1752 1,2903 1,3372 1,4580 30 156 Kč 1,0843
2018 1,0000 1,0715 1,0901 1,1969 1,2403 1,3524 32 510 Kč 1,0715
2019   1,0000 1,0194 1,1192 1,1599 1,2646 34 766 Kč 1,0194
2020     1,0000 1,0773 1,1164 1,2173 36 119 Kč 1,0715
2021       1,0000 1,0530 1,1481 38 294 Kč 1,0530
2022         1,0000 1,0819 40 638 Kč 1,0819
2023           1,0000    

Základní a procentní výměra

Základní a procentní výměra jsou dvě části starobního důchodu.

  • Základní  výměra důchodu v roce 2023 činí 4 040 Kč a v roce 2024 se zvyšuje na 4 400 Kč měsíčně a je pro všechny stejná.

Vývoj základní výměry důchodu v Kč měsíčně
Rok                     Základní výměra důchodu 
2024 4400
2023 4040
2022 3900
2021 3550
2020 3490
2019 3270
2018 2700
2017 2550
2016 2440
2015 2400
2014 2340
2013 2330
2012 2270
  • Procentní výměra důchodu závisí na dosažených příjmech a získaném počtu let pojištění. U důchodu přiznaných v roce 2024 se budou hodnotit příjmy v letech 1986 až 2023, ze kterých bylo odvedeno důchodové pojištění.

Rozhodné období

Osobní vyměřovací základ počítáme za tzv. rozhodné období. Rozhodné období začíná kalendářním rokem 1986 a končí kalendářním rokem bezprostředně předcházejícím roku, ve kterém se přiznává důchod. Jestliže je důchod přiznaný v roce 2024, tak se hodnotí roky 1986 až 2023. Vládou schválená „malá důchodová reforma“ mimo jiné prodloužila rozhodné období, ze kterého se počítá osobní vyměřovací základ. Nově je totiž v § 18 definováno, že rozhodným obdobím pro stanovení osobního vyměřovacího základu je období, které začíná kalendářním rokem bezprostředně následujícím po roce, v němž pojištěnec dosáhl 18 let věku, a končí kalendářním rokem, který bezprostředně předchází roku přiznání důchodu. Nadále se nebudou počítat příjmy před rokem 1986.“ Postupně se tedy bude rozšiřovat rozhodné období.

Informativní list důchodového pojištění

Vše potřebné pro výpočet důchodu, tedy doby pojištění a vyloučené doby a vyměřovací základy v jednotlivých letech najdete v tzv. osobním informativním listě důchodového pojištění, o který lze požádat Českou správu sociálního zabezpečení podle § 40a zákona č. 582/1991 Sb. (Odbor správy údajové základny). Toto právo může každý využít jednou za kalendářní rok.

Informativní list obsahuje přehled dob důchodového pojištění a za dobu od roku 1986 přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob, které jsou v evidenci příslušného orgánu sociálního zabezpečení. Informativní list by měl přijít do 90 dnů ode dne doručení jeho žádosti. Každý by si měl tento list obstarat před podáním žádostio důchod, aby stačil vyřešit chybějící údaje v dostatečném předstihu.


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 3
Hlasováno: 54 krát


Související články: