Problematika kouření na pracovišti vychází ze zákoníku práce. Ten v § 106 jasně definuje, že zaměstnanec je povinen nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci.
Co se dozvíte v článku
Je-li tedy pracovní kolektiv složený z kuřáků i nekuřáků, je kouření na pracovišti s ohledem na nekuřáky zakázáno. Zaměstnavatel by tak kouření mohl na pracovišti povolit jen v takovém případě, že by na pracovišti pracovali jen kuřáci. Tato podmínka ovšem ve většině případů splněna nebude.
Zároveň je povinností zaměstnavatele, aby dodržování zákazu kouření kontroloval.
Je na rozhodnutí zaměstnavatele, zda ve svých prostorách zřídí i kuřáckou místnost. Pokud tak učiní, musí tuto kuřáckou část označit grafickou značkou „Kouření povoleno“, jejíž podobu přímo upravuje zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, který rovněž vymezuje, co všechno se řadí mezi tabákové výrobky. Zároveň by kuřácká místnost měla splňovat zákonné podmínky odvětrávání.
Výjimku nemají ani elektronické cigarety, jejich používání je na pracovištích zakázáno rovněž.
Zákon dále vymezuje pracoviště, kde je zákaz kouření povinný nezávisle na tom, zda jsou zaměstnanci kuřáci, či ne. Jde především o orgány státní správy, školy, kulturní a zdravotnická zařízení.
Zaměstnanci mohou kouřit o přestávce
Zaměstnanci mají během obvyklé pracovní doby nárok na třicetiminutovou přestávku, která se zaměstnavatelem nijak nesouvisí a zároveň není ani proplacená. Zaměstnanec tedy může strávit tuto dobu podle svých představ. Může také opustit areál zaměstnavatele. Tuto přestávku může rovněž využít i ke kouření, buď ve zřízené kuřárně, nebo mimo zaměstnavatelův areál.
V některých případech mohou zaměstnavatelé ještě k této zákonné pauze povolit i tzv. kuřácké přestávky. Tato doba už je ale nenároková a zaměstnavatel může po zaměstnanci požadovat její napracování.
Hrozí zaměstnanci za porušení zákazu kouření výpověď z práce?
Pokud chce zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď za nedovolené kouření na pracovišti, musí splnit náležitosti podle zákoníku práce. Zejména jde o předání vytýkacího dopisu za porušování pracovních povinností. K tomu musí dojít minimálně třikrát za 6 měsíců a v dopise musí být upozornění, že se zaměstnancem může být rozvázán pracovní poměr. Pak končí pracovní poměr standardně dvouměsíční výpovědní lhůtou.
Při obzvlášť závažném porušení pravidel může zaměstnanec čelit i okamžitému zrušení pracovního poměru. Například když kouří na takovém místě, kde je to z povahy požární ochrany nepřípustné a ohrožuje i ostatní lidi na pracovišti. Pak lze uvažovat o „vyhazovu na hodinu“ (okamžitému zrušení pracovního poměru), protože zaměstnanec porušil povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k výkonu činnosti zvlášť hrubým způsobem. Vždy ale závisí na individuálním posouzení situace a na tom, zda je zaměstnavatel schopen takovou argumentaci obhájit.
