Nejvyšší daně ze mzdy platí zaměstnanci v Belgii a Německu, české sazby patří k vyšším

V Česku odvádějí zaměstnanci ze své hrubé mzdy daň z příjmů, sociální pojištění a zdravotní pojištění. Do zdanění práce je však nutné zahrnout i sociální pojištění a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem za zaměstnance.

• V Evropě je zdanění práce vyšší
• Praktický výpočet v Česku
• Zdanění práce v zemích OECD

V Evropě je zdanění práce vyšší

Rozdíly v míře zdanění práce jsou v jednotlivých členských zemích OECD značné. Obecně můžeme říci, že v evropských zemích je zdanění práce výrazně vyšší než ve vyspělých mimoevropských zemích OECD. Každé snížení daňového zatížení pocítí zaměstnanci okamžitě při výpočtu čisté měsíční mzdy.

Čtěte také: Platby na dani z příjmů jsou v Česku jedny z nejnižších v zemích OECD

Praktický výpočet v Česku

Průměrná hrubá měsíční mzda za první čtvrtletí letošního roku činila 43 941 Kč. Právě u průměrné mzdy si vypočteme veškeré přímé daně ze mzdy. Počítáme, že zaměstnanec uplatňuje pouze základní daňovou slevu na poplatníka (2570 Kč). Výpočet je proveden podle legislativy roku 2024.

Zdroj: vlastní výpočet autora

U průměrné mzdy za první čtvrtletí letošního roku činí zdanění práce v Česku 40,8 %. Oproti loňskému roku zdanění u průměrné mzdy stouplo.

Důvodem je růst průměrné mzdy a tím i efektivní sazby daně z příjmů fyzických osob, a především zvýšení sociálního pojištění z 6,5 % na 7,1 %. Od letošního roku totiž opět platí nemocenské pojištění i zaměstnanci, a to právě v sazbě 0,6 %. Nemocenské pojištění je součástí sociálního pojištění.

Mzdová kalkulačka 2024

Zdanění práce v zemích OECD

U Česka máme zdanění práce u průměrné mzdy vypočteno podle aktuálních údajů v roce 2024, u ostatních členských zemí OECD jsou v textu níže uvedeny údaje za rok 2023, jak byly publikovány ve studii OECD – Taxing Wages 2024. Hned v 15 členských zemích OECD je zdanění práce u průměrné mzdy vyšší než 40 %. Ve všech zemích se počítá pouze se základní daňovou slevou nebo nezdanitelnou položkou.

• Vyšší zdanění než v Česku je v Belgii (52,7 %), v Německu (47,9 %), v Rakousku (47,2 %), ve Francii (46,8 %), v Itálii (45,1 %), ve Finsku (43,5 %), ve Slovinsku (43,3 %), v Portugalsku (42,3 %), ve Švédsku (42,1 %), na Slovensku (41,6 %), v Lucembursku (41,3 %), v Maďarsku (41,2 %) a v Lotyšsku (41,1 %).
• Zdanění práce u průměrné mzdy je vyšší než 35 % ještě v těchto členských zemích OECD: ve Španělsku (40,2 %), v Estonsku (39,4 %), v Litvě (38,9 %), v Řecku (38,5 %), v Turecku (38,4 %), v Dánsku (36,4 %), v Norsku (36,4 %), v Irsku (35,1 %) a v Nizozemí (35,1 %).
• Nejnižší zdanění práce u průměrné mzdy ze zemí OECD je v Chile (7,1 %), v Mexiku (20,0 %), na Novém Zélandu (21,1 %), v Izraeli (23,2 %), ve Švýcarsku (23,5 %), v Koreji (24,6 %), v Kostarice (28,6 %), v Austrálii (29,2 %), v USA (29,9 %), ve Velké Británii (31,3 %), na Islandu (31,7 %), v Kanadě (31,9 %), v Japonsku (33,0 %) a v Polsku (34,3 %).

Pramen: OECD, OECD Taxing Wages 2024

Čtěte také:

Na které dani platí zaměstnanci nejvíce? Jak kdo

Na zvýšení platu od 1. září se mohou těšit někteří zaměstnanci veřejného sektoru