Za každého zaměstnance, který není současně státním pojištěncem, musí zdravotní pojišťovna obdržet alespoň 13,5 % z minimální mzdy, v letošním roce tedy částku 2552 Kč, přičemž zaměstnavatel odvádí vždy 9 % a dopočet do minima ve výši 2552 Kč jde na vrub zaměstnance.
V praxi taková situace nastává zejména při práci na zkrácený úvazek, kdy je hrubá měsíční mzda nižší než minimální mzda stanovená pro práci na plný úvazek, letos ve výši 18 900 Kč.
- Rozsah pracovního úvazku není rozhodující
- Příklad 1: Výpočet dopočtu do minima
- Příklad 2: Pracující starobní důchodce
- Příklad 3: Práce pro dva zaměstnavatele
- Podnikající zaměstnanci
- Příklad 4: Dlouhodobá brigáda OSVČ
Zdroj: Depositphotos
Rozsah pracovního úvazku není rozhodující
Na výpočet zdravotního pojištění ze zkráceného úvazku nemá žádný vliv, zda je hodinový rozsah 35 hodin, 30 hodin, nebo 20 hodin týdně. Výpočet zdravotního pojištění závisí výlučně na dosažené hrubé mzdě.
Čtěte také: Neplacené volno může zkomplikovat platby zdravotního pojištění. Kdy budete doplácet?
Příklad 1: Výpočet dopočtu do minima
Paní Helena pracuje na poloviční úvazek s hrubou mzdou 17 000 Kč. Paní Helena nesplňuje žádnou z podmínek pro zařazení do kategorie státních pojištěnců. Zaměstnavatel zaplatí za paní Helenu na zdravotním pojištění 1530 Kč (17 000 Kč × 9 %) a paní Heleně je z její hrubé mzdy sraženo zdravotní pojištění ve výši 1022 Kč (2552 Kč − 1530 Kč). Standardní sazba zdravotního pojištění placeného zaměstnavatelem je 4,5 %, v případě paní Heleny však 6,0 % (1022 Kč : 17 000 Kč).
Mzdová kalkulačka 2024
Příklad 2: Pracující starobní důchodce
Penzista Luboš pracuje na zkrácený úvazek s hrubou měsíční mzdou 16 000 Kč. Z hrubé mzdy je mu klasicky sraženo 4,5 %, tedy 720 Kč, a dalších 1440 Kč za něj zaplatí jeho zaměstnavatel. Vzhledem k tomu, že je pan Luboš současně státním pojištěncem, neprovádí se dopočet do minimálního vyměřovacího základu a zdravotní pojištění se vždy vypočítává ze skutečné hrubé mzdy.
Tip: Jak to mají starobní důchodci se zdravotním pojištěním a kdo ho musí platit
Příklad 3: Práce pro dva zaměstnavatele
Paní Zuzana pracuje současně pro zaměstnavatele XY na zkrácený úvazek s hrubou měsíční mzdou ve výši 19 300 Kč a pro zaměstnavatele AB na zkrácený úvazek s hrubou měsíční mzdou ve výši 14 000 Kč. Z obou zaměstnání se vypočítá zdravotní pojištění klasickým způsobem, tj. z hrubé mzdy je paní Zuzaně sraženo zdravotní pojištění v sazbě 4,5 % a oba zaměstnavatelé zaplatí na zdravotním pojištění 9 % z hrubé mzdy paní Zuzany.
Zuzana však musí doručit zaměstnavateli AB potvrzení od zaměstnavatele XY, že při výpočtu zdravotního pojištění je dodržen minimální vyměřovací základ (hrubá mzda je alespoň 18 900 Kč). Na základě tohoto potvrzení zaměstnavatel AB neprovádí dopočet do minima.
Podnikající zaměstnanci
Výkon samostatné výdělečné činnosti není důvodem, proč by OSVČ nemohly mít i příjem ze závislé činnosti, např. na dohodu o pracovní činnosti, dohodu o provedení práce nebo zkrácený úvazek. Při přivýdělku může být hrubá měsíční odměna nebo hrubá měsíční mzda nižší než 18 900 Kč. I když je však hrubá mzda nebo hrubá odměna nižší, neprovádí se dopočet do minima, protože OSVČ již odvádí ze své hlavní činnosti alespoň minimální měsíční zálohy.
Čtěte také: Jak se počítá čistá mzda živnostníkům, kteří jsou také zaměstnaní
Příklad 4: Dlouhodobá brigáda OSVČ
Živnostník Jakub si dlouhodobě přivydělává na dohodu o pracovní činnosti s hrubou měsíční odměnou 12 000 Kč. Vzhledem k tomu, že je hrubá měsíční odměna z dohody o provedení práce 4000 Kč a více, již podléhá odvodům na sociálním a zdravotním pojištění. Zdravotní pojištění sražené panu Jakubovi z hrubé odměny se však vypočítá ze skutečné hrubé odměny a činí 540 Kč (12 000 Kč × 4,5 %).
Pan Jakub totiž doručil mzdové účetní svého zaměstnavatele čestné prohlášení, ve kterém uvedl, že jako OSVČ odvádí měsíční zálohy na zdravotním pojištění alespoň v minimální výši. V roce 2024 činí minimální měsíční záloha na zdravotním pojištění 2968 Kč.