Každý sedmý zaměstnanec v EU má nízkou mzdu. Podle čeho se určuje?

Pro řadu statistických údajů se používá medián mzdy, což je hodnota mzdy v národním hospodářství ležící přesně uprostřed při seřazení všech mezd od nejvyšší po nejnižší. To znamená, že polovina zaměstnanců má svoji mzdu vyšší než medián mzdy a polovina zaměstnanců má svoji mzdu nižší než medián mzdy.

• Aktuální hodnota mediánu mzdy
• Nejvyšší hodinový medián mzdy byl v Dánsku
• Kolik zaměstnanců má nízkou mzdu v EU?
• Těžký začátek pracovní kariéry
• Rozdíly mezi zeměmi EU

Aktuální hodnota mediánu mzdy

Ve všech členských zemích Evropské unie je medián mzdy poměrně významně nižší než průměrná mzda, neboť průměrná mzda je „nadhodnocena“ příjmy nejlépe ohodnocených zaměstnanců.

Za čtvrté čtvrtletí roku 2024 činila průměrná hrubá měsíční mzda v Česku 49 229 Kč, ale medián mzdy dosahoval 41 739 Kč. Medián mzdy tak za čtvrté čtvrtletí roku 2024 činil 84,8 % průměrné mzdy. Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku měli nízkou mzdu zaměstnanci s hrubou mzdou nižší než 27 826 Kč.

Čtěte také: ČSÚ: Průměrná mzda u hranice 50 tisíc korun, co čistá průměrná mzda?

Nejvyšší hodinový medián mzdy byl v Dánsku

V roce 2022 byl nejvyšší hodinový medián mzdy v Dánsku (29,8 €), v Lucembursku (24,0 €), v Belgii (23,8 €), v Irsku (20,3 €), v Německu (19,4 €), ve Finsku (19,3 €), ve Švédsku (19,3 €), v Nizozemí (19,0 €), v Rakousku (17,7 €) a ve Francii (16,8 €).

Nejnižší hodinový medián mzdy byl v Bulharsku (4,1 €), v Rumunsku (5,6 €), v Maďarsku (5,7 €), v Portugalsku (6,2 €), v Chorvatsku (6,8 €), v Polsku (6,9 €), v Lotyšsku (7,2 €), na Slovensku (7,7 €), v Řecku (8,0 €), v Česku (8,2 €), v Litvě (8,8 €) a na Kypru (9,3 €).

Čtěte také: Stačí 46 tisíc korun měsíčně jako důstojná mzda? Kolik mají lidé brát a kde leží důstojnost

Mzdová kalkulačka 2025

Kolik zaměstnanců má nízkou mzdu v EU?

V roce 2022 mělo ve všech členských zemích Evropské unie celkem 14,7 % zaměstnanců nízkou mzdu, což je méně než v roce 2018, kdy mělo nízkou mzdu 16,2 % zaměstnanců. Častěji mají přitom nízkou mzdu ženy než muži (17,1 % oproti 12,6 %).

V roce 2018 mělo nízkou mzdu 18,2 % žen a 12,5 % mužů. Vliv na snižování počtu zaměstnanců pracujících za nízkou mzdu má i zvyšování minimální mzdy, které tlačí na růst všech nízkých mezd v národní ekonomice.

Tip: Ve kterých zemích OECD jsou nejvyšší mzdy a jak si stojí Česko

Těžký začátek pracovní kariéry

Nejčastěji mají zaměstnanci nízkou mzdu do 30 let, celkem 25,2 % zaměstnanců. Starší zaměstnanci mají nízkou mzdu mnohem méně často, např. ve věkové skupině 30 až 49 let je to 12,1 % zaměstnanců a u zaměstnanců starších 50 let je to 13,4 % zaměstnanců.

Zásadní vliv na výši mzdy má dosažené vzdělání. V členských zemích Evropské unie platí, že čím nižší je dosažené vzdělání zaměstnance, tím vyšší je pravděpodobnost, že bude mít nízkou mzdu, vysokoškoláci mají nízkou mzdu poměrně zřídka.

Čtěte také: V pěti zemích EU je minimální hodinová mzda přes 12 eur. Jak si stojí Česko?

Rozdíly mezi zeměmi EU

Přestože ve všech členských zemích EU jsou pracovně-právní podmínky všech zaměstnanců při celosvětovém srovnání výborné a minimální mzda v jednotlivých členských zemích EU v posledních letech významně stoupala, tak jsou mezi jednotlivými zeměmi velké rozdíly v počtu zaměstnanců pracujících za nízkou mzdu.

• V roce 2022 nejvíce zaměstnanců pracovala za nízkou mzdu v Bulharsku (26,8 %), v Rumunsku (23,9 %), v Lotyšsku (23,3 %), v Řecku (21,7 %), v Estonsku (21,2 %), na Kypru (20,0 %), v Německu (19,0 %) a v Polsku (19,0 %),  
• Nejméně zaměstnanců z členských zemí Evropské unie pracovalo v roce 2020 za nízkou mzdu v Portugalsku (1,8 %), ve Švédsku (4,1 %), ve Finsku (6,5 %), v Itálii (8,8 %), ve Slovinsku (9,4 %), ve Francii (9,7 %), v Dánsku (9,7 %), ve Španělsku (13,2 %), na Slovensku (13,4 %) a v Česku (13,8 %)

Pramen: Eurostat: News Articles „1 out of 7 EU employees is a low-wage earner“, from 27. February 2025